Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 158

[Některé odchylky při rozhodování orgánů právnické osoby]

Právnickou osobu lze ustavit jedním ze způsobů uvedených v § 122. Toto ustanovení rozeznává následující způsoby ustavení (založení) právnické osoby:

• - právním jednáním (podrobněji viz komentář k § 125),
• - zákonem,
• - rozhodnutím orgánu veřejné moci,
• - jiným způsobem, který tak stanoví právní předpis.

Komentované ustanovení se týká pouze ustavení právnické osoby zakladatelským právním jednáním. K tomuto pojmu blíže komentář k § 123. Není však vyloučeno, aby např. zákon upravil u právnických osob některé odchylky při rozhodování orgánů právnické osoby.

Komentované ustanovení umožňuje úpravu celkem tří odchylek:

1. v odst. 1 se týká možnosti stanovit:

i. vyšší počet zúčastněných pro posouzení zasedání o orgánu jako usnášeníschopného,

ii. vyšší kvorum nezbytné pro přijetí rozhodnutí orgánu,

iii. postup, kterým lze měnit způsob rozhodování orgánu právnické osoby,

1. v odst. 2 je zakotvena možnost rozhodování mimo zasedání nebo s využitím technických prostředků,
2. v odst. 3 je zakotvena možnost stanovit v případě rovnosti hlasů jako rozhodující hlas předsedajícího.

K odst. 1

Komentované ustanovení se vztahuje na všechny kolektivní orgány právnické osoby, a to jak na kolektivní orgány volené, tak i na orgány nevolené. Pojmy kolektivního orgánu a voleného orgánu viz komentář v § 152.

i. Vyšší počet zúčastněných pro posouzení zasedání o orgánu jako usnášeníschopného

Obecné pravidlo pro rozhodování kolektivního orgánu je uvedeno v § 156 odst. 1. Z tohoto obecného pravidla vyplývá, že za tím účelem, aby byl orgán schopen se usnášet, vyžaduje se přítomnost nebo jiná účast většiny jeho členů. Přímá fyzická účast členů na rozhodování však nemusí být nezbytně nutná. Postačí i tzv. jiná účast – například účast s využitím videokonference (pozor ale nezaměňovat s rozhodováním mimo zasedání podle odst. 2 komentovaného ustanovení). Zakladatelské právní jednání může stanovit pouze požadavek na vyšší počet přítomných členů orgánu; nižší požadavek být upraven nemůže. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o obecné pravidlo a zvláštní právní úpravy mohou upravovat pravidlo jinak (např. podle § 412 ZOK je valná hromada akciové společnosti usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu. Stanovy však mohou určit jak vyšší, tak nižší požadavek na přítomné akcionáře).

ii. Vyšší kvorum nezbytné pro přijetí rozhodnutí orgánu

Obecné pravidlo pro výši kvora hlasů nezbytného pro přijetí rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby je opětovně stanoveno v § 156 odst. 1. Z tohoto obecného pravidla vyplývá, že je nezbytné, aby pro přijetí rozhodnutí hlasovala většina hlasů zúčastněných členů. Zakladatelské právní jednání může stanovit pouze požadavek na vyšší počet hlasů potřebných k přijetí rozhodnutí, nižší požadavek být upraven nemůže. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o obecné pravidlo a zvláštní právní úpravy mohou upravovat pravidlo jinak (např. k rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o změně stanov se podle § 416 ZOK vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů).

iii. Stanovení postupu, kterým lze měnit způsob rozhodování orgánu právnické osoby

Přímá fyzická účast členů na rozhodování orgánu právnické osoby však nemusí být nezbytně nutná. Postačí i tzv. jiná účast, hlasovat se totiž může i korespondenčně. Zakladatelské právní jednání pak může určit, jak lze stanovený způsob rozhodování měnit, případně též stanovit bližší podmínky pro rozhodování orgánu (např. způsob volby předsedajícího, zapisovatele apod.). Zakladatelské právní jednání může též stanovit, za jakých podmínek lze využít hlasování per rollam (viz odst. 2 komentovaného ustanovení)

K odst. 2

Zakladatelské právní jednání může upravit takzvané hlasování per rollam (oběžníkem) čili hlasování mimo zasedání orgánu. Tuto možnost však…