Současný stav předpisů k vyúčtování tepla v bytových domech

4.6.11

Současný stav předpisů k vyúčtování tepla v bytových domech

Ing. Jiří Skuhra, CSc.

Stávající znění energetického zákona č. 458/2000 Sb., (ve znění zákona č. 158/2009 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb.) představuje základní právní úpravu pro fungování subjektů v teplárenství, zejména pak upravuje práva a povinnosti pro držitele licence na výrobu a rozvod tepla ve vztahu k jejich odběratelům.

Úprava dále stanoví práva a povinnosti odběratele tepla včetně vymezení smluvního typu v podobě smlouvy o dodávce tepla a jeho základní obsahové náležitosti. Energetický zákon (dále jen EneZ) dále upravuje měření a vyúčtování dodávek tepla pro zákazníky, jejichž odběrné tepelné zařízení je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení. Dlouhodobě tradovaný termín tepelná energie není konkretizován a není ani užíván v unijním právu. Má se za to, že jde o souhrnný pojem k teplu a chladu, teplá voda je na okraji zájmu. Podstata užití tohoto pojmu je v právních předpisech věcně redukována na teplo, a proto pro zjednodušení budeme tuto jednoznačně definovanou fyzikální veličinu v dalším textu upřednostňovat před označením tepelná energie.

Při dodávce tepelné energie registrujeme tři subjekty:

1. Dodavatel – výrobce tepla podle licence nebo koncese (domovní kotelna) nebo distributor této komodity provozující její rozvody podle licence.
2. Odběratel tepla – zákazník nebo konečný zákazník, resp. distributor této komodity (§ 2 odst. 2 písm. c) EneZ bod 5). Zákazníkem v teplárenství je osoba, která nakupuje teplo pro jeho konečné využití a odebírá nakoupené teplo odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepla.
3. Příjemce služeb vytápění a dodávky teplé vody v bytovém nebo víceúčelovém domě (konečný uživatel, dříve označovaný jako konečný spotřebitel). Energetický zákon se nezabývá právy a povinnostmi konečného spotřebitele, kterým je fyzická či právnická osoba, která dodané teplo pouze spotřebovává (bez smluvního vztahu s dodavatelem). Pravidla pro finanční podíl příjemce tepla na ceně dodávky tepla a teplé vody stanoví zákon o službách č. 67/2013 Sb. a k němu vydaná vyhláška č. 269/2015 Sb. Pravidla pro dodávku chladu nejsou právně upravena, přestože tato potřeba je zřejmá více než deset let.

Základní právní úprava pro fungování subjektů v teplárenství podle energetického zákona (hl. II, díl 3, § 76 – 89 EneZ – § 80 - 85 jsou zrušeny):

• Výrobcem je subjekt, který na základě licence vydané ERÚ provozuje energetické zařízení dodávající teplo do soustavy zásobování tepla nebo přímo zákazníkovi.

• Licence ERÚ je dále nezbytná i k provozování rozvodů tepla.

• Licence na výrobu tepla není vyžadována v případech, kdy je výroba tepla určena pro jeden objekt jednoho zákazníka.

• V případě, že výroba tepla pro daný subjekt představuje podnikatelskou činnost, vyžaduje se vydání koncese podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – pokud se jedná o zdroj tepla s výkonem nad 50 kW; platí zde některá práva a povinnosti dodavatele podle energetického zákona.

Smlouva o dodávce tepla má tyto podstatné náležitosti:

• Smlouva musí obsahovat pro každé odběrné místo způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením (§ 76 odst. 3 písm. c zákona).

• Dodavatel je povinen dodávku měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení (§ 78 odst. 1).

• Dodavatel musí měřicí zařízení na svůj náklad osadit, zapojit, udržovat a pravidelně ověřovat správnost měření v souladu se zákonem o metrologii; odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

• Odběratel je povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení.

Předmět úpravy energetického zákona byl nově rozšířen o vyhlášku č. 207/2021 Sb. z 18. května 2021 (s účinností od 1. 1. 2022), která zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹ a upravuje rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování i dodávek tepla mezi dodavatelem a odběratelem. Vyúčtováním se rozumí vyhodnocení přijatých plateb za poskytnuté plnění a celkové výše ceny za poskytnuté plnění, na základě kterého se provádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku. Řádné vyúčtování je provedeno za zúčtovací období. Mimořádné vyúčtováním je provedeno v průběhu zúčtovacího období za jeho příslušnou část. Opravné vyúčtování provádí opravu řádného nebo mimořádného vyúčtování.

 NahoruNáležitosti dokladu o vyúčtování dodávky tepla

1. Základní část dokladu o vyúčtování dodávky tepla obsahuje

1. identifikační údaje dodavatele,
2. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a bydliště nebo sídlo, popřípadě další identifikační údaje odběratele tepla,
3. seznam odběrných míst s uvedením jejich adresy a dalších identifikačních údajů, a to čísla nebo označení,
4. vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
5. celkové množství dodaného tepla za zúčtovací období uvedené v GJ, kWh nebo MWh,
6. výši celkové fakturované částky za dodávku tepla za zúčtovací období bez daně z přidané hodnoty a s touto daní,
7. celkovou výši záloh uhrazených odběratelem za dodávku tepla za zúčtovací období,
8. výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období, a
9. datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady.

2. Podrobná část dokladu o vyúčtování dodávky tepla pro každé odběrné místo obsahuje

1. datum a údaj měření dodávky tepla k prvnímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni zúčtovacího období, popřípadě ke dni, kdy byla provedena výměna měřicího zařízení,
2. celkové množství dodané tepla za zúčtovací období v případě poruchy nebo výměny měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování včetně uvedení postupu jeho zjištění,
3. cenu tepla, vztaženou na jednotku tepla, a výši ceny všech jejích jednotlivých složek, jsou-li uplatněny v zúčtovacím období, vztažené na jednotku tepelné energie nebo na jednotku tepelného výkonu,
4. údaje potřebné pro výpočet jednotlivých složek ceny tepla, jejichž výši je možné podle sjednané cenové doložky dodatečně upravovat,
5. vyčíslení podílu odběrného místa na nákladech za dodávku tepla v případě společného měření množství dodaného tepla pro více odběrných míst,
6. údaje o množství tepla dodané zákazníkovi v odběrném místě v zúčtovacím období a alespoň ve dvou předchozích zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání, pokud dodavatel…