Členství a majetková účast člena BD na základním kapitálu družstva

7.4.3

Členství a majetková účast člena BD na základním kapitálu družstva

JUDr. Jiří Čáp

Případ: Členovi družstva byl převeden byt (jednotka) do vlastnictví, ale zůstal nadále členem družstva s tím, že jeho majetková účast v družstvu se snižuje o částku dalšího členského vkladu (podíl na kupní ceně domu) a zůstatkový členský vklad po tomto snížení tak tvoří základní členský vklad (200,-Kč) a část členského podílu připadajícího na byty pronajaté nečlenům družstva (5 bytů). Nyní, aniž by to oznámil družstvu, “prodal“ byt třetí osobě. Prosím o stanovisko, jak dále postupovat ve vztahu k tomuto členovi, zejména z hlediska plnění členských práv a povinností, např. účast na schůzích, ale zejména s nakládáním výnosu z případného prodeje “pěti nedružstevních bytů“.

 NahoruI. K členství a majetkové účasti člena BD na základním kapitálu BD poté, co mu BD převedlo družstevní byt, jehož byl nájemcem, do vlastnictví

V odpovědi vycházíme z předpokladu, že jde o BD, které bylo založeno a vzniklo za účelem koupě domu s byty (resp. pozemku s domem na něm postaveným) např. od obce nebo od jiného vlastníka, přičemž členové vzniklého BD se podíleli na zaplacení kupní ceny domu svými dalšími členskými vklady.

Pět dosavadních nájemců v tomto domě se však nestalo členy BD (zřejmě odmítli vstoupit do zakládaného BD např. z důvodu, že se nechtěli podílet na zaplacení kupní ceny domu, protože věděli, že i nadále jim zůstane zachován dosavadní nájem bytů), takže někteří členové BD (anebo všichni členové BD) se podíleli dalšími členskými vklady také na zaplacení části kupní ceny připadající na uvedených pět bytů.

1.1.Člen BD, jehož se týká dotaz, patří mezi členy BD, kteří se majetkovou účastí na základním kapitálu BD, jmenovitě dalším členským vkladem, podíleli (kromě dalšího členského vkladu vztahujícího se u každého tohoto člena k bytu, jehož byl -nebo dosud je- nájemcem), také dalším členským vkladem, vztahujícím se k uvedeným pěti bytům, v nichž zůstali nájemci, kteří se nestali členy BD.

Tento člen BD měl tedy, před převodem družstevního bytu do jeho vlastnictví, majetkovou účast v BD tvořenou (kromě základního členského vkladu) dalším členským vkladem, (vztahujícím se k tomuto družstevnímu bytu, jehož byl nájemcem, a který mu byl posléze převeden do vlastnictví) a dalším členským vkladem (resp. pěti dalšími členskými vklady- pokud jsou v BD na základě smlouvy o další členském vkladu nebo podle seznamu členů družstva takto členěny) ve vztahu k uvedeným pěti bytům.

Ve vztahu k těmto bytům nemá tento člen vztah nájmu, nýbrž pouze majetkovou účast na jejich pořízení. Nájemci těchto bytů jsou dosavadní nájemci- nečlenové BD, přičemž v těchto případech nejde o družstevní nájem (o nájem družstevního bytu, nýbrž obecně o nájem bytu podle ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění zákona č. 460/2016 Sb.-dále v této odpovědi jen "NOZ")

Poznámka k dalším členským vkladům:

Právní úprava družstva v zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) – zákon č. 90/2012 Sb., ve znění zákona č. 458/2016 Sb. – dále v této odpovědi jen "ZOK" - připouští, na rozdíl od předchozí právní úpravy v obchodním zákoníku, více dalších členských vkladů téhož člena v témže v družstvu, přičemž jejichž výše může být různá -viz základní ustanovení o členských vkladech v § 563 odst. 2 ZOK). Další členský vklad, resp. více dalších členských vkladů téhož člena jsou, spolu se základním členským vkladem, majetkovou složkou vždy jediného družstevního podílu. Podle ZOK se tedy rozlišuje pojem "družstevní podíl" a pojem "členský vklad", přičemž všechny členské vklady člena dohromady (základní a jeden či více dalších členských vkladů) tvoří majetkovou složku jediného družstevního podílu. Každý člen družstva může mít pouze jeden družstevní podíl, který podle § 595 ZOK představuje "práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu" (a zahrnuje tak všechna členská práva a povinnosti majetkové a nemajetkové povahy), včetně práva nájmu k družstevnímu bytu, pokud je člen nájemcem družstevního bytu.

Záležitosti týkající se dalšího členského vkladu se od 1.1. 2014, tj. ode dne nabytí účinnosti ZOK, upravují ve smlouvě o dalším členském vkladu, uzavírané mezi BD a členem BD podle § 572 ZOK, s minimálními náležitostmi stanovenými v tomto zákonném ustanovení.

Přitom každé družstvo je povinno vést seznam členů (viz § 580 - § 583 ZOK), v němž se jeden z povinných údajů vztahuje také na členské vklady. Podle písmena c) § 580 odst. 2 ZOK se do seznamu členů zapisuje také "výše členského vkladu a rozsah splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu" (jde jak o základní členský vklad, tak o další členský vklad nebo více dalších členských vkladů).

Související poznámka:

Případ uvedený v dotazu, - kdy se některý člen BD (někdy i všichni členové BD) podílí na základním kapitálu družstva nejen dalším členským vkladem vztahujícím se k družstevnímu bytu, jehož je tento člen nájemcem, ale vztahujícím se také k dalšímu bytu, jehož nájemce se nestal při zakládání a vzniku BD členem tohoto BD -, se často vyskytuje v rámci tzv. privatizace obecního bytového fondu, avšak i v jiných případech koupě domu s byty a nebytovými prostory od jiného vlastníka do vlastnictví BD, za majetkové účasti členů BD.

Přitom dosavadní nájemci těchto pěti bytů uváděných v dotazu (kteří se nestali členy BD), zůstávají nadále (i po koupi domu do vlastnictví BD) nájemci těchto bytů, protože na BD přešla v případě těchto nájemců práva a povinnosti z dosavadních nájemních smluv, které měli uzavřeny s předchozím vlastníkem domu (např. s obcí). Nejde však v uvedených pěti případech o nájem družstevního bytu).

Nájemcem družstevního bytu totiž může být pouze člen BD, který se – nebo jeho právní předchůdce- podílel svým dalším členským vkladem na jeho pořízení- viz zejména § 729 odst. 1 ve spojení s § 742 ZOK. Pouze mezi BD, na straně jedné, a členem BD (který splnil podmínky podle zákona a stanov), na straně druhé, mohou vzniknout právní vztahy z "nájmu družstevního bytu", což je zvláštní druh nájmu, oproti obecně nájmu bytu podle NOZ.

1.2. V dotazu se uvádí, že člen BD, kterému byl družstevní byt (jehož byl nájemcem) převeden do vlastnictví, zůstal nadále členem BD a (po snížení o další členský vklad, který se vztahoval k bytu převedenému do jeho vlastnictví, a který tak byl "spotřebován"), jeho "zůstatkový členský vklad po tomto snížení tak tvoří základní členský vklad (200,-Kč) a část členského podílu připadajícího na byty pronajaté nečlenům družstva (5 bytů)".

Uvedenou "částí členského podílu" má BD v dotazu na mysli, že tomuto členovi zůstala v BD majetková účast (kromě základního členského vkladu), také ve formě dalšího členského vkladu (popř. více dalších členských vkladů, pokud jsou ve smlouvě o dalším členském vkladu a v seznamu členů členěny jako samostatné další členské vklady podle jednotlivých z pěti bytů, k nimž se vztahují), jímž (jimiž) se tento člen podílel na splacení části dalších členských vkladů připadajících na uvedených 5 bytů (spolu s dalšími členy BD).

Tento další členský vklad (resp. těchto 5 dalších členských vkladů, pokud jsou takto členěny) představuje majetkovou účast člena v BD, není však spojen s právem nájmu k uvedeným pěti bytům. Nájemci těchto pěti bytů nadále zůstali jejich dosavadní nájemci, přičemž však v těchto případech nejde o nájem družstevních bytů (jak uvedeno shora).

Poznámka: Ponecháváme stranou otázku, zda je v BD, které je tazatelem, tato majetková účast vedena jako jeden další členský vklad, anebo jako druhý, třetí... atd. další členský vklad samostatně ve vztahu ke každému z uvedených pěti bytů s nedružstevními nájemci. V každém případě však musí být z údajů v družstvu z právního hlediska zřejmé, jaká výše dalšího členského vkladu připadá u každého z těchto členů na každý z uvedených pěti bytů.

Je však nezbytné, aby v BD bylo jednoznačně identifikováno, jaká výše dalšího členského vkladu se vztahovala…