Elektronická evidence tržeb

8.8

Elektronická evidence tržeb

Ing. Zdeněk Morávek

Dne 13.4. 2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Některé části tohoto zákona vstupují v účinnost dne 1.9. 2016, převážná část potom 1.12. 2016. Současně s tímto zákonem byl zveřejněn také doprovodný zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, konkrétně zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nejdříve je vhodné zmínit, jak je odůvodňována potřeba zavedení této evidence, protože to leccos napovídá o podmínkách realizace této změny :

• nastavení férového prostředí pro všechny podnikatele,

• potlačení šedé ekonomiky,

• efektivnější výběr daní, změna přístupu podnikatelů k přiznávání a placení daní,

• snížení schodku státního rozpočtu bez nutnosti zvyšovat daňové sazby,

• zavedení unikátního komunikačního kanálu s finanční správou,

• využití získaných dat pro práci finanční správy.

Subjekty evidence tržeb jsou poplatníci daně z příjmů, a to jak fyzické, tak právnické osoby.

Tyto subjekty budou do evidence zapojováni postupně, z důvodu postupného náběhu celého systému, a to ve 4 fázích :

• v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,

• ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,

• ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství,

• ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti, např. výroba oděvů a textilií, výroba nábytku, opravy a instalace strojů a zařízení.

Z pohledu první fáze, která má největší vazbu na obsah publikace, se jedná o konkrétně o tyto stravovací a ubytovací služby :

• NACE 55 - Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny...),

• NACE 56 - Stravování a pohostinství (nabízena jídla a nápoje k okamžité konzumaci, a to ať již jsou konzumována na místě či nikoliv, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, stánky, zmrzlináři, catering...).

Jednotlivé činnosti jsou zařazeny podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která je k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu pod odkazem https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_cz_nace.

Fázování má umožnit pozvolné zatěžování systému a zároveň má poskytnout podnikatelům dostatečný prostor k přípravě.

Rozhodující je vymezení tržeb, které podléhají evidenci, to je v podstatě to zásadní, co bude podnikatele zajímat. Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti a která zakládá rozhodný příjem. Formální náležitosti splňují zejména tržby uskutečněné v hotovosti nebo tržby uskutečněné bezhotovostně kartou přes platební terminál. Formální náležitosti ale splňuje také platba uskutečněná v jiných formách, které mají charakter obdobný těmto formám, jako jsou např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů apod. Formální náležitosti splňují také platby uskutečněné šekem nebo směnkou. Naopak, tyto náležitosti nesplňují platby provedené převodem z účtu na účet, tyto tedy evidenci nepodléhají.

Formální náležitosti tak splňují platby mincemi nebo bankovkami a nezáleží, zda proběhne v české nebo zahraniční měně.

V případě plateb uskutečněných bezhotovostně kartou přes platební terminál nemá na posuzování vliv, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka nebo zda je mu propůjčen, oba případy splňují formální náležitosti platby.

Evidovanou tržbou je také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je

a) určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo

b) následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem.

Tato úprava bude aplikována v případě různých typů elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich nabití a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Záměrem je, aby evidenci tržeb podléhaly obě tyto transakce. Poplatník je tedy povinen evidovat nejen nabití elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, proběhne-li v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, ale též čerpání z uvedených instrumentů. V případě, kdy je realizováno nabití i čerpání u téhož poplatníka, dochází k duplicitnímu zaevidování téhož příjmu.

Ovšem v souladu s výkladem GFŘ v případě platby za konkrétní zboží či služby, na které je zákazníkovi předána poukázka, poukaz, voucher nebo obdobný instrument, na základě kterého následně dochází pouze k odebrání zboží či služby, se o platbu určenou k následnému čerpání nejedná. Obdobně není uplatnění takového instrumentu následným čerpáním. To znamená, že v takovém případě dochází k zaevidování pouze první platby, nikoliv následného odebrání.

Evidovanou tržbou není také poskytnutí slevy, a to v jakékoliv formě.

Formální znaky evidované tržby může splňovat i kauce, která je běžná při pronajímání nemovitých věcí, ale v některých případech i při ubytování nebo v souvislosti s tím. Jedná se o peněžitou jistotu, která se hradí pro případ poškození, zničení či ztráty zapůjčené věci. Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácena zákazníkovi. Evidovanou tržbou je však započtení této kauce poplatníkem v částečné či plné výši v případě poškození, zničení či ztráty věci.

Jako jakákoliv jiná platba se posuzuje také záloha. Pokud je tedy uhrazena v hotovosti, platební kartou atd., potom se jedná o evidovanou tržbu. Pokud je následně doplatek ceny uhrazen obdobným způsobem, opět se jedná o tržbu, která musí být zaevidována. Pokud nastane situace, že jedna z plateb nebude splňovat formální náležitosti, bude zaevidována pouze jedna z těchto plateb.

Jak vyplývá z výkladu GFŘ, platební brána - Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay, tedy služba, která umožňuje uskutečnit platbu plátce podnikateli za zboží nebo službu na internetu, se chová obdobně jako platba on-line kartou a podléhá evidenci tržeb. V prostředí platební brány v podstatě probíhá pouze autorizace a zúčtování transakce. Platbu přijímá prodejce zboží nebo služby, a pokud se u něho jedná o příjem z podnikání, bude účtenku vystavovat a údaje o příslušné tržbě posílat Finanční správě on, nikoliv provozovatel platební brány.

Důležité je, že pokud poplatník zaeviduje platbu, která není evidovanou tržbou, nebude uvedené ze strany orgánů příslušných k prověřování plnění povinností podle zákona o evidenci tržeb zpochybňováno.

Rozhodující je potom vymezení rozhodného příjmu, které je obsaženo v § 6 ZET, rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí :

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

Z uvedeného tak vyplývá, jaké příjmy není nutné evidovat, zejména se jedná o příjmy, které nejsou předmětem daně a které jsou zdaňované srážkovou daní. Také se jedná o tržby ojedinělé bez bližší specifikace, lze tak předpokládat, že s praktickou aplikací tohoto ustanovení budou problémy. Zákon o EET pojen ojedinělosti nevymezuje, důvodová zpráva k tomu uvádí, že kritérium ojedinělosti je z hlediska teorie a obecných principů správního práva tzv. “neurčitým právním pojmem“, tj. jde o obecný pojem s vlastním významem. Důvodem pro užití takového právního pojmu je v legislativní praxi zejména široký okruh případů, na které má být uvedená norma aplikována, a který vylučuje možnost uplatnění definice konkrétní. Uvedený případ nastává podle předkladatele právě v případě určení znaků “ojedinělosti“.V tomto kontextu se jedná o obecné ustanovení. Z důvodu nemožnosti zajistit dostatečně obecnou definici daného pojmu, která by nevedla k zúžení jeho obsahu, nebyla technika legislativní definice v daném případě zvolena. Výklad vnitřního obsahu pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je tedy jednorázovost či výjimečnost příjmu. Lze tak konstatovat, že pokud se bude jednat o příjem sice z podnikání, ale jednorázový či výjimečný, potom opět nebude, resp. tato tržba, předmětem evidence tržeb.

Z metodiky GFŘ potom vyplývá, že výklad vnitřního obsahu tohoto pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je tedy jednorázovost či výjimečnost příjmu.

Za ojedinělý příjem lze považovat s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem zcela výjimečnou platbu v hotovosti nebo např. platbu za ojedinělý prodej vyřazeného majetku. Přijímá-li poplatník pravidelně (byť nepříliš často) platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, tj. platby uskutečněné v hotovosti, platební kartou nebo obdobným způsobem a současně zakládají rozhodný příjem, tj. příjem z podnikání , je povinen takovéto tržby evidovat, neboť se o ojedinělé příjmy nejedná.

V případě poplatníků fyzických osob tak budou rozhodným příjmem příjmy podle § 7 ZDP, naopak, rozhodným příjmem nebudou příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, ani případné ostatní příjmy podle § 10 ZDP.

V případě poplatníků právnických osob je situace poněkud jednodušší, rozhodující bude zejména skutečnost, zda se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním.

Důležité je, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, se rozhodné příjmy posuzují jako příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.

Pokud se vrací evidovaná tržba nebo se provádí její opravy, použijí se ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Z uvedeného vyplývá, že vrací-li se v hotovosti nebo obdobným způsobem evidovaná tržba, má poplatník povinnost takovou transakci zaevidovat.

Postup se vztahuje zejména na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil. Zaslané údaje o provedeném stornu či opravě nejsou z technického hlediska nijak vázány na původní tržbu (resp. zaslanou datovou zprávu či vydanou účtenku).

Zákon o evidenci tržeb vymezuje určitý okruh tržeb, které, i když splňují podmínky, jsou z evidence tržeb vyloučeny. Jedná se zejména o následující tržby :

• uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,

• z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,

• ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,

• ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,

• z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,

• na palubě letadel,

• z osobní železniční přepravy,

• z…