Modelové příklady studií proveditelnosti pro projekty v
cestovním ruchu
Jak již bylo uvedeno v jiných částech této příručky,
získání dotace ze strukturálních fondů je podmíněno zpracování žádosti o dotaci
a povinných příloh. V případě investičních projektů většího rozsahu je požadováno
v rámci příloh i zpracování tzv. studie proveditelnosti, která představuje
obsáhlý a poměrně složitý dokument, který doplňuje a podrobněji rozvádí některé
části projektové žádosti. Účelem studie proveditelnosti je popsat, posoudit a
zhodnotit realizovatelnost projektu. Studie proveditelnosti může být pro žadatele
přínosná i tím, že přesně vymezí ekonomické, technické a další aspekty
projektu, a tím může zjednodušit plánování a následné řízení.
Název daného dokumentu se může lišit dle jednotlivých
operačních programů. V podmínkách některých dotačních titulů bývá nazývána
jako studie proveditelnosti, v jiných jako studie ekonomického hodnocení
projektu, apod. Rovněž struktura studie a názvy kapitol se mohou odlišovat dle
dotačních programů, ale hlavní cíl a požadované údaje bývají obdobné. Struktura
našich modelových příkladů vychází především z požadavků regionálních
operačních programů a Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost - osy 3.3
Podpora malého a středního podnikání, kde mohou žadatelé nalézt nejvíce dotačních
titulů určených k podpoře investičních projektů v cestovním ruchu.
Konkrétně představíme dva modelové příklady studií
proveditelnosti, které mohou pomoci žadatelům o dotace v oblasti cestovního
ruchu. Pokusíme se vysvětlit, jak postupovat při vytváření studie
proveditelnosti. Uvedeme přitom náměty, které jsou vhodné pro dané typy projektů.
První modelový projekt - rekonstrukce historické památky bude popisován podrobně.
V další studii (vybudování ubytovacích kapacit) již budeme počítat s tím, že
se čtenáři seznámili s prvním modelovým případem a nemusíme tedy vše rozebírat
zcela od základů a znovu opakovat všechny pasáže textu.
V modelových případech se čtenáři seznámí
s jednotlivými částmi studie proveditelnosti, na tomto místě bychom rádi
upozornili ještě na pár skutečností, které se týkají požadavků na úpravu celého
textu. Obecná doporučení ke zpracování studie proveditelnosti:
Studii zpracujte
ve formátu, který je požadován v rámci daného dotačního titulu (požadovaný
rozsah, formát písma, počet a struktura kapitol),
Studie
proveditelnosti je odborným textu, tudíž je nutné, aby splňovala určité
formální požadavky. Je nutné uvést obsah, aby se hodnotitelé dobře orientovali
v textu. Text by měl být ucelený, nelze kopírovat text z jiných
dokumentů bez úpravy formátu a stylu. Prezentovaná data by měla obsahovat zdroj
a rok, ke kterému se vztahují.
Text by měl být čtivý
a srozumitelný, neměl by obsahovat pravopisné chyby. Pro oživení je možné
doplnit obrázky, mapami, tabulkami, apod.
Užívání log
poskytovatele nebo operačního programu konzultujte s implementačním
orgánem. U některých programů může být i tato forma nějakým způsobem upravena.
Modelový příklad 1: Rekonstrukce historické památky
Úvodní informace
Úvodní informace by měly zahrnovat identifikační údaje
o žadateli o dotaci. V případě, že projekt zpracovává ve spolupráci
s konzultantskou firmou, uvádíme i údaje o zpracovateli studie
proveditelnosti. Dále je možné stručně nastínit účel zpracování studie
proveditelnosti (velmi stručně - jeden až dva odstavce). Účel studie lze
vymezit např. následujícími formulacemi:
Vyhodnocení
technických a socio-ekonomických dopadů projektu rekonstrukce historické
památky.
Zhodnocení
reálnosti vybrané varianty řešení.
Zhodnocení udržitelnosti
projektu.
Vyhodnocení finanční
efektivnosti a realizovatelnosti projektu.
Je možné také dodat, že studie bude využita jako
materiál k řízení projektu, apod.
Identifikační údaje o žadateli mohou mít různou
podobu, někteří žadatelé zvolí strukturovanou formu v rámci tabulky, jiní
preferují souvislý text. Je možné využít i kombinace obou způsobů (tento způsob
se nám jeví jako nejvhodnější, protože zaručuje přehlednost i dostatek
informací). Strukturovaná tabulka by měla obsahovat název žadatele, právní
formu, IČO, sídlo, adresu pro doručování (pokud není stejná s oficiální
adresou), webový kontakt, jednu či více kontaktních osob, e-mail, telefon.
Pokud žadatel nepřipravuje projekt samostatně, je nutné doplnit ještě údaje o
zpracovateli a partnerovi, resp. partnerech projektu. Partnerem projektu může
být např. odborník v oblasti památkové péče, apod.
V případě projektů regenerace historických
památek bývají častými žadateli municipality. Tudíž v esejovém textu
doporučujeme stručně charakterizovat vznik obce či města, rozsah jeho působností,
statutární orgány, legislativu, podle které vykonává činnosti, apod.
Popis projektu
Tato část studie proveditelnosti není zcela obvyklá,
bývá požadována pouze u některých dotačních titulů. Pokud povinná, doporučujeme
popis projektu zařadit v rámci dalších částí studie proveditelnosti. Např.
v kapitole věnované technickému a technologickému řešení projektu, finanční
analýze projektu a v rámci marketingového mixu (konkrétně části produkt).
Na popis projektu jsou také vyhrazeny části on-line formuláře projektové žádosti
BENEFIT 7.
Popis projektu obsahuje vymezení samotného projektu a
také vstupních. Přesněji řečeno, projekt by měl navazovat na dosavadní situaci
daného sektoru a aktivity žadatele. Je možné vývojem a charakteristikou sektoru
cestovního ruchu v daném regionu a vysvětlení potřebnosti projektu a změn,
které projekt přinese v činnosti žadatele.
Jako modelový předmět projektu v našem případě
zvolíme revitalizace zámku a přilehlých zahrad a přístupové komunikace. Předpokládaným
přínosem projektu bude zvýšení počtu návštěvníků města v rámci cestovního
ruchu. Projekt bude navázán na dosavadní atraktivity města a zámku.
V rámci zámku již funguje stylová restaurace. Projekt bude obsahovat
regeneraci zámecké chodby pro galerijní účely a revitalizaci a zpřístupnění
konferenčního sálu pro obchodní jednání. Návštěvu zámku lze doporučit jako cíl
jednodenních výletů z celé České republiky, poznávacích a školních výletů,
krátkodobých obchodních akcí (např. podpisů významných smluv).
Jak již bylo uvedeno vedle samotného předmětu projektu
je nutné i propojit projekt s turistickou lokalitou. Je možné zmínit narůstající
počet turistů v posledních letech nebo naopak argumentovat kvalitním
historickým a kulturním potenciálem, který je dosud nedostatečně využíván.
Z hlediska aktivit žadatele je nutné uvést, jaké změny přinese obci či
jinému žadateli.
V popisu projektu také může být uveden
harmonogram prací, který může být rozdělen následovně:
1. Předinvestiční fáze (příprava projektu; podání ohlášení,
žádosti o stavební povolení; výběrové řízení na stavební práce, výběrové řízení
na vybavení), výběrové řízení.
2. Investiční fáze (stavební činnost, restaurátorské
práce, instalace vnitřního vybavení, kolaudace).
3. Administrace projektu (řízení projektu, monitoring a
průběžné vyhodnocování projektu, výběr a přijetí nových pracovníků, školení zaměstnance,
publicita a propagace akce, závěrečná zpráva, vyhodnocení akce, vyúčtování, přechod
do provozní fáze).
4. Postrealizační fáze (zajištění provozu a udržitelnosti
projektu po dobu min. 5 let od finančního ukončení projektu).
Uvedené fáze je nutné doplnit časovými úseky, které
budou zaujímat. Jednotlivé činnosti se mohou samozřejmě prolínat.
Analýza trhu a marketingová strategie
Analýza trhu je důležitou součástí studie
proveditelnosti. Má za cíl vyhodnotit postavení projektu z pohledu nabídky
(analýza potenciální konkurence) a podat informace o druhu a struktuře spotřebitelů.
V návaznosti na provedenou analýzu je určována marketingová strategie.
Při analýze postavení na trhu je nutné zvolit
relevantní trh. V našem případě oblast, jejíž součástí je daná historická
památka (např. Českomoravské pomezí, jižní Čechy, střední Čechy, Polabí, apod.)
Následně přistoupíme ke zmapování památek obdobného druhu v okolí, což
jsou hrady, zámky, skanzeny, městské hradby, apod. V podmínkách České
republiky bývá nabídka okolních měst mnohdy obdobná či srovnatelná. Při analýze
nabídky proto zjišťujeme výhody naší destinace, odlišnosti, popř. návaznost na
další atraktivity cestovního ruchu. Dobrá vybavenost přilehlého regionu nemusí
být vždy nevýhodou, nýbrž může působit jako podpůrný efekt.
Poptávku lze v případě historické památky
sledovat podle statistika návštěvnosti zámku za minulý rok, podle počtu
prodaných vstupenek, vývoje celkových tržby ze vstupného, apod. Navíc je možné
doplnit meziroční vývoj cestovního ruchu v České republice a v daném
regionu. Vliv na návštěvnost mohou mít i významné události, proto je vhodné
doplnit vývoj a plán akcí.
Marketingový mix je možné definovat na základě tzv. „4
P“- Produkt, Price, Promotion a Place. V našem modelovém případě můžeme
marketingový mix definovat následovně:
Produkt
Předmětem projektu je rekonstruovat zámek z 18.
století ve městě Kamenice tak, aby bylo možné rozšířit jeho turistické využití. Projekt bude obsahovat regeneraci
zámecké chodby pro galerijní účely a revitalizaci a zpřístupnění konferenčního
sálu pro obchodní jednání. Součástí projektu je také úpravy zámecké zahrady a přístupová
kominikace. Návštěvu zámku lze doporučit jako cíl jednodenních výletů
z celé České republiky, poznávacích a školních výletů, krátkodobých
obchodních akcí (např. podpisů významných smluv). Projekt připravil Městský úřad
v Kamenici.
Price
Vstup do zpřístupněné chody, místnosti a zahrad bude
součástí stávajícího vstupného. Bude tedy bezplatný, ale počítáme s navýšením
kapacity vstupného.
Promotion
Propagace projektu bude probíhat prostřednictvím
následujících kanálů:
prostřednictvím
oficiálních internetových stránek zámku,
prostřednictvím
oficiálních internetových stránek města,
prostřednictvím
místního a regionálního tisku, publikací města,
v místě projektu
bude na viditelném místě umístěn panel s informací, že probíhající stavba je
spolufinancovaná z fondů EU,
prostřednictvím
turistických serverů,
informace budou
umístěny v turistických informačních centrech ve městě a v kraji,
vlastní reklamní
letáky.
Place
Areál zámku Kamenice a přilehlých pozemků
Technické a technologické řešení projektu
Technické a technologické řešení projektu je vždy
individuální záležitostí, a proto nelze stanovit obecné postupy. Stavby se odlišují
svojí nákladností, rozsahem, množstvím prací, apod. V zásadě ale lze
konstatovat, že základní vodítko pro zpracování této části studie
proveditelnosti přestavuje stavebně-technická dokumentace (projekt ke
stavebnímu povolení, technické specifikace zařízení a technologií, atd.). Účelem
je shrnout a přehledně prezentovat veškeré plánované postupy a technologie.
Technické řešení projektu rekonstrukce historické
památky může být strukturováno následovně:
Technické řešení
stavby
Použitá
technologie (výhody a nevýhody)
Dopady projektu
na životní prostředí
Plánovaná výběrová
řízení (výběrové řízení na dodavatele stavby, výběrové řízení na nábytek, počítače,
atd.)
Časový
harmonogram aktivit a prací
Organizační zajištění projektu
V rámci této části žadatel charakterizuje
projektový tým a jeho členy. Realizační tým projektu je nutné vyplnit podrobně
a precizně, protože představuje důležitou část při hodnocení projektu. Vyjadřuje
kvalitu personálního zajištění, odbornou fundovanost žadatele a zároveň ovlivňuje
nákladnost projektu. Doporučujeme rozmyslet všechny nezbytné pozice projektu a
vyplnit všechny požadované charakteristiky jednotlivých pozic. U každého člena
týmu je vhodné uvést pracovní pozici, náplň práce, rozsah pracovních úvazků a
odborné životopisy.
I když na to příručka pro žadatele přímo neupozorňuje,
zaměřte se i na nákladnost jednotlivých pozic. Příliš nákladné projekty nemusí
obstát při konečném výběru. Např. mzda administrátora projektu by neměla převyšovat
25 tis. Kč.
Realizační tým projektu může být složen buď výhradně
ze zaměstnanců žadatele, nebo doplněn externisty. V závislosti na tom, jak
jsou interní zaměstnanci odborně vybaveni pro realizaci projektu.
Konkrétně v případě revitalizace historické
památky je možné složit projektový tým následovně:
Manažer projektu - řízení a kontrola projektového týmu a projektových aktivit, hlavní
kontaktní osoba projektu.
Finanční manažer - vyúčtování projektu, sledování finančních toků, jednání s finančními
a bankovními ústavy.
Technický manažer - jednání s dodavateli stavebních prací, provádění funkce stavebního
dozoru, koordinace dodavatelů technologií, jednání s orgány památkové péče,
restaurátory.
Administrátor projektu - příprava monitorovacích zpráv, koordinace závěrečné
zprávy, asistence při vyúčtování projektu, jednání s poskytovatelem
dotace.
Upozorňujeme, že uvedené pozice je nutné obsadit již
v době zpracování žádosti konkrétními osobami a doložit jejich profesní životopis
(může být v esejové formě zhruba na 0,5 strany). Precizní žadatel může zařadit
do týmu ještě člena bez úvazku, který působí jako záloha za ostatní pracovníky.
Do projektového týmu by mohl být zařazen také pracovník s odbornými
znalostmi v oblasti revitalizace památek a restaurování vnitřního
vybavení. V našem případě počítáme s tím, že pro výkon této funkce je
dostatečně kvalifikovaný technický manažer.
Kvalifikovanost pracovníků a projektového týmu lze
doložit i přehledem, projektů, které již mají členové úspěšně dokončené. Takový
přehled může být uveden v tabulce a doplněn esejovým textem. K tomu,
aby přehled měl dostatečnou vypovídající hodnotu pro hodnotitele, je nutné u
projektu uvést název, rok realizace, finanční náročnost, zapojení (funkci) a
jméno člena týmu zapojeného v rámci projektu a případně i zkušenosti,
které jsou využitelné pro realizaci aktuálního projektu.
Nová pracovní místa mohou být vytvořena v přípravný
nebo až v realizační fázi. V případě, že má žadatel jasnou představu,
může uvést ještě jednu tabulku, které bude popisovat organizační zajištění
v provozní fázi projektu. Dále je možné objasnit i principy fungování
projektového týmu (např. jak často se budou konat pravidelné porady, na jak
dlouho je ustaven, apod.).
Zajištění oběžného a investičního majetku
V současné době je obvyklé zajištění oběžného a
investičního majetku smluvně-dodavatelsky. Realizace projektových aktivit ve
vlastní režii není obvyklá. Proto vycházíme při objasnění zajištění oběžného a
investičního majetku z projektové dokumentace, z obvyklých cen na
trhu nebo nabídek dodavatelských subjektů.
Zpracování této kapitoly studie proveditelnosti je
založena na podrobném položkovém rozpočtu výdajů, který je nutné rozdělit podle
druhu výdajů a ještě určit, kdy bude majetek pořizován (stačí rozdělení na
investiční a provozní fázi projektu). Výdaje na rekonstrukci historické památky
je možné rozdělit následovně:
Stavební úpravy
objektu
Úprava chodníků a
areálu
Nákup služeb
(stavební dozor, projektová dokumentace, dotační management)
Restaurování
historických děl
Pořízení vnitřního
vybavení stavby
Náklady na
publicitu projektu
Finanční analýza projektu
Finanční analýza projektu se skládá ze dvou částí.
První je plán příjmů a výdajů, který by měl být proveden zvlášť pro investiční
a realizační fázi projektu. Při zpracování plánu příjmů a výdajů je důležité pečlivě
odhadnout všechny nákladové a výnosové položky. Chyby mohou nastat jednak
opomenutím některé položky a také nesprávným odhadem (zejména tržeb). V případě,
že si žadatel není jistý správností odhadu, může vypočítat dvě různé varianty
(pesimistickou a optimistickou).
Konkrétně v případě rekonstrukce historické
památky by mělo cash flow v realizační fázi projektu obsahovat následující
příjmy a výdaje:
Příjmové položky: provozní příjmy, poskytnutá dotace,
vlastní zdroje na realizaci, čerpání úvěru.
Výdajové položky: provozní výdaje, úroky z úvěru,
splátky úvěru.
Druhou část finanční analýzy představuje vyhodnocení
zhodnotit finanční udržitelnost a efektivitu projektu. Zpravidla bývá užíván
výpočet bodu zvratu, který může být doplněn dalšími ukazateli návratnosti
investice (např. výpočtem čisté současné hodnoty, doby splacení, vnitřního
výnosového procenta, apod.).
Analýza bodu zvratu se vypočte podle vzorce: Q =
FN/(p-b), kde:
Q - objem produkce
FN - fixní náklady
VN - variabilní náklady
T - tržby
p - cena za jednotku produkce
b - jednotkový variabilní náklad
Společensko-ekonomické dopady projektu
Dopady projektu doporučujeme analyzovat podle cílových
skupin. Jednotlivé subjekty je nutné identifikovat podle a určit jakou měrou
budou projektovými aktivitami ovlivněny. U projektu regenerace historické
památky můžeme nalézt např. následující cílové skupiny a míru ovlivnění:
Návštěvníci a obyvatelé města
rozšíření
nabídky památkových atraktivit, možnost uměleckého a znalostního obohacení,
rozšíření
možností odpočinku v klidném prostředí zámku a zahrad,
možnost
kulturního vyžití pro děti.
Město
zastavení
postupné degradace a obnova významné památky ve vlastnictví města,
posílení
kulturní a historické hodnoty města,
prostřednictvím
obnovy zámku získá novou atrakci, která se stane dalším lákadlem v oblasti
cestovního ruchu města,
zvýšení
příjmů ze vstupného,
v důsledku
rozvoje cestovního ruchu doje ke zvýšení tržeb malých a velkých podnikatelů a
následným příznivým multiplikačním efektům na rozvoj města,
může
dojít k mírnému zvýšení zaměstnanosti ve městě a okolí.
Odborná veřejnost
Zabránění
degradace významné památky.
Možnost
shlédnutí a studia památky. Dochovanost a historická hodnota památky je mimořádná
v podmínkách ČR.
Školy v regionu
možnost
seznámení žáků a studentů s jedinečnou památkou prostřednictvím exkurzí,
možnost
získání relevantních studijních materiálů pro projektové vyučování
a
odborné práce.
Kraj
stabilizace a zachování historického dědictví
na území kraje,
zvýšení zájmu o jeden z významných symbolů
regionu, popularizace kraje a zvýšení zájmu turistů.
Podnikatelé
zvýšení návštěvnosti by mělo mít pozitivní vliv na
subjekty podnikající ve stravovacích a ubytovacích službách,
zvýšení obratu a pracovních míst.
Rizika projektu
V průběhu celého životního cyklu projektu se mohou
vyskytnout různé situace, které mohou narušit nebo zcela znemožnit plánovaný průběh
realizace. Rozhodně nedoporučujeme rizika zlehčovat nebo opomíjet. Při
zpracování této části studie proveditelnosti by se měl žadatel naopak snažit
nalézt a vymezit co nejvíce rizik, vyhodnotit je a stanovit možné způsoby
jejich eliminace. Tím ukazuje hodnotitelům, že má projekt kvalitně připravený a
je pravděpodobné, že ho dokáže dovést do úspěšného konce.
Při hledání rizik, lze uvést pro inspiraci příklady
rizik, která mohou nastat v klasickém projektu rekonstrukce historické
památky:
nedostatky v projektové dokumentaci,
procesní závady při získávání stavebního povolení (např.
majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům),
problémy s koordinací stavebních prací (subdodavatelé
a další),
nedodržení termínů realizace etap,
zaviněná přerušení realizace stavby (havárie,
poruchy),
nezaviněná přerušení realizace stavby vyšší mocí
(záplavy, pády předmětů, požár, vichřice, tuhé mrazy apod.),
způsob provedení stavebních prací (rozsah, kvalita,
termín, dodržování norem, bezpečnosti práce atd.),
nepřesný odhad trhu a poptávky z hlediska vývoje,
struktury a množství,
špatná volba dodavatelské firmy,
nevhodně sestavený projektový tým,
změna platných zákonů, vyhlášek a norem v oblasti
památkové legislativy,
změna sazby DPH během realizace,
změna provozních a investičních nákladů,
problémy se zajištěním finančních prostředků během
realizace projektu,
nepřidělení dotace.
Rizika je možné ve studii proveditelnosti pouze
vymezit, ale odborněji…
