dnes je 17.6.2025

Input:

Podíl na likvidačním zůstatku

26.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.8.4
Podíl na likvidačním zůstatku

Ing. Zdeněk Morávek

Nejdříve se zaměřme na zdanění podílu na likvidačním zůstatku. V případě, že člen družstva obdrží podíl na likvidačním zůstatku družstva, v případě člena, který je fyzickou osobou, se jedná o příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Jak totiž vyplývá z § 10 odst. 1 písm. f) bod 1. ZDP, za mezi ostatní příjmy patří také podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku.

Současně z § 10 odst. 8 ZDP vyplývá, že podíl na likvidačním zůstatku představuje příjem, který je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. To tedy znamená, že vyplácený podíl zdaní a sraženou daň odvede plátce tohoto příjmu, tedy likvidované družstvo. Člen družstva obdrží příjmy již zdaněný a jako takový jej dále nebude zahrnovat do svého základu daně ani nijak zohledňovat z pohledu dalšího zdanění. Tato skutečnost vyplývá z § 23 odst. 4 písm. a) ZDP.

Příklad :

Likvidované družstvo vyplácí svým členům podíl na likvidačním zůstatku ve výši 115 000 Kč. Při výplatě jednotlivým členům družstvo srazí srážkovou daň ve výši 15%, tj. 17 250 Kč, a jednotlivým členům vyplatí podíl již zdaněný, tedy v částce 97 750 Kč. Členové družstva již vyplacený podíl nijak dále nezdaňují, jedná se o čistý příjem.

Pro úplnost a jistotu ještě dodejme, že z vyplaceného podílu se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.

Toto ovšem platí, pokud se jedná o příjem plynoucí ze zdroje na území České republiky. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně), což znamená, že jsou zdaňovány standardně v celkovém základu daně poplatníka.

Co se týká stanovení základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, u příjmů z podílu na likvidačním zůstatku se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Co se rozumí nabývací cenou podílu podrobně vymezuje ustanovení § 24 odst. 7 ZDP. Výdajem ovšem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou restitučních předpisů, a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva, je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění.

Příklad :

Družstvo vyplácí podíl na likvidačním zůstatku ve výši 270 000 Kč, člen družstva prokázal nabývací cenu podílu na družstvu ve výši 200 000 Kč. Základem daně tak bude příjem snížený o nabývací cenu podílu a základ daně pro zvláštní sazbu daně tak činí 70 000 Kč. Z tohoto základu daně bude sražena daň ve výši 15%, tj. 10 500 Kč, člen družstva tak obdrží podíl na likvidačním zůstatku ve výši 59 500 Kč po zdanění.

Aby bylo možné nabývací cenu uplatnit a snížit tak příjem pro zdanění zvláštní sazbou daně, musí být poplatníkem plátci prokázána. Tuto podmínku přímo stanoví § 36 odst. 2 písm. f) ZDP. Zvláštní sazba daně se uplatní i u příjmu z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů. Tyto případy

Nahrávám...
Nahrávám...