č. 1800/2009 Sb. NSS; Ceny: ekonomicky oprávněné náklady
č. 1800/2009 Sb. NSS
Ceny: ekonomicky oprávněné náklady
k § 15 a násl. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách*)
Správní orgán, který v rámci cenové regulace posuzuje ekonomickou oprávněnost určitých nákladů, při svém rozhodování musí postupovat na základě racionální úvahy. V první řadě si musí ujasnit, zda by dané náklady v konkrétních poměrech kontrolované osoby řádný hospodář vynaložil. Přitom je třeba zohlednit všechny okolnosti a vzít v úvahu i to, že při úvaze o vynaložení určitých nákladů nelze odhadovat budoucí vývoj rozhodných skutečností s naprostou jistotou, takže řádný hospodář bude brát v úvahu i možnost, že dojde k mimořádným či obtížně předvídatelným okolnostem, na které bude muset adekvátně reagovat. Poté, co si správní orgán ujasní, jaké náklady by v konkrétním případě vynaložil řádný hospodář, porovná je s náklady skutečně vynaloženými. Teprve, zjistí-li, že skutečně vynaložené náklady v nikoli nevýznamné míře převyšují náklady ekonomicky oprávněné, je zde prostor pro případný postih za správní delikt na úseku cen (§ 15 a násl. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2008, čj. 2 Afs 109/2007-146)
Prejudikatura: č. 468/2005 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 231/2000 Sb. a č. 137/2006 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 47/05).
Věc: Společnost s ručením omezeným POLYTEZA proti Státní energetické inspekci, ústřední inspektorát, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.
Státní energetická inspekce, územní inspektorát Plzeň, rozhodnutím ze dne 17. 10. 2002 uložila žalobkyni pokutu ve výši 400 000 Kč za porušení podmínek věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 písm. c) a § 15 odst. 1 písm. c) zákona o cenách. Uvedla, že v roce 2000 oproti obvykle potřebnému rozsahu pracovních činností automatizované plynové kotelny o výkonu 1 + 4 MW s občasnou obsluhou 4 hodiny denně je u žalobkyně nadbytečné zaměstnávání druhého topiče a elektrotechnika, tj. mzdové náklady ve výši celkem 221 359 Kč. Za postačující pro oba roky správní orgán označil zaměstnání vedoucího, energetika, topiče a případně obsluhu úpravny vody. Tyto počty zaměstnanců byly posouzeny podle projektové dokumentace a zkušeností v energetickém odvětví od roku 1962. Podle projektové dokumentace byla kotelna navržena jako plně automatická s potřebou obsluhy jedním pracovníkem na jednu hodinu denně. Podle provozního řádu žalobkyně je stanovena občasná obsluha třikrát denně po dobu nejméně 30 minut. Podle pracovních smluv byli v kotelně zaměstnáni zaměstnanci pro obsluhu úpravy vody, dva topiči, dále elektrotechnik, energetik a vedoucí. Servisní činnost pro tepelné zařízení na sídlišti Holoubkov žalobkyně zajišťovala na základě smlouvy ze dne 7. 4. 1999 společností SEAP Rokycany, s. r. o. Pět zaměstnanců v průměru vykazovalo 20 odpracovaných hodin denně a pobíralo v letech 1998 - 2000 mzdy v rozmezí dohromady 35 000 až 50 000 Kč, a to přesto, že činnosti jimi vykonávané zajišťovala společnost SEAP Rokycany, s. r. o.
Proti rozhodnutí se žalobkyně odvolala k žalovanému. Namítla, že správní orgán nesprávně posoudil část mzdových prostředků jako ekonomicky neoprávněné náklady. Žalovaný odvolání rozhodnutím ze dne 19. 12. 2002 zamítl.
… 