dnes je 1.7.2025

Input:

č. 2390/2011 Sb. NSS, Pozemní komunikace: souhlas právního předchůdce s užíváním pozemku jako veřejné účelové komunikace

č. 2390/2011 Sb. NSS
Pozemní komunikace: souhlas právního předchůdce s užíváním pozemku jako veřejné účelové komunikace
k § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vlastník pozemku je vázán byť i konkludentním souhlasem svého právního předchůdce s tím, aby byl tento pozemek užíván jako veřejná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích; to však neplatí v případě, kdy k věnování pozemku obecnému užívání jako veřejné cesty došlo v době, kdy byl tento pozemek protiprávně odňat původnímu vlastníkovi, pokud byl posléze tomuto vlastníkovi nebo jeho právním nástupcům navrácen v restituci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2011, čj. 5 As 36/2010-204)
Prejudikatura: č. 1582/2008 Sb. NSS a č. 2028/2010 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 190/2007 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 301/05) a č. 2/2008 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 268/06).
Věc: Jiří Š. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o uložení pořádkové pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím ze dne 22. 7. 2008 uložil Obecní úřad Druztová žalobci podle § 42 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích pořádkovou pokutu ve výši 60 000 Kč za nesplnění písemné výzvy ze dne 18. 3. 2008, kterou mu uložil povinnost odstranit z veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku v k. ú. Druztová nepovolenou překážku, kterou tvořila část oplocení v podobě 1 železné kuny a pletiva o výšce cca 1,6 m přetínajícího v pravém úhlu uvedenou komunikaci.
Žalobce napadl rozhodnutí správního orgánu prvního stupně odvoláním, které žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 10. 2008 zamítl.
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Plzni, jenž rozsudkem ze dne 19. 2. 2010 zrušil rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Krajský soud se zabýval zejména posouzením otázky, zda se na předmětném pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. V této souvislosti poukázal na právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, č. 2/2008 Sb. ÚS, v němž se Ústavní soud zabýval otázkou nutných podmínek pro vznik veřejně přístupné účelové komunikace. V posuzovaném případě však podle krajského soudu nebyla splněna podmínka souhlasu vlastníka pozemku či jeho právního předchůdce se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace. Žalovaný neuvedl, který konkrétní vlastník měl v daném případě dát souhlas s omezením vlastnického práva. V daném případě nabyla žalobcova matka předmětný pozemek v rámci restituce, a proto nelze přihlížet k případnému souhlasu předchozího vlastníka, tj. státního podniku Lesů České republiky nebo státu, s omezením vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že ani žalobce souhlas s existencí komunikace nedal a uvedl, že jej ani nikdy nedá, mohl by být předmětný pozemek veřejně přístupnou účelovou komunikací pouze tehdy, pokud by souhlas s omezením vlastnického práva dala žalobcova matka v době, kdy tento pozemek vlastnila.
Na základě podkladů obsažených ve správním spise, zejména výpovědí svědků provedených v řízení před správním orgánem
Nahrávám...
Nahrávám...