dnes je 3.5.2025

Input:

č. 3111/2014 Sb. NSS, Ochranné známky: klamavost; pravděpodobnost záměny

č. 3111/2014 Sb. NSS
Ochranné známky: klamavost; pravděpodobnost záměny
k § 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
Klamavost ochranné známky ve smyslu § 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, nelze směšovat s existencí pravděpodobnosti záměny ochranných známek v důsledku jejich shodnosti či podobnosti.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2014, čj. 9 A 209/2010-65)
Věc: Nike International Limited proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti CAMPOMAR, Sociedad Limitada, o návrh na zrušení české části mezinárodní slovní ochranné známky.

Dne 24. 4. 2008 podal žalobce u žalovaného návrh na zrušení české části mezinárodní slovní ochranné známky ve znění „NIKE“, jejímž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení. Návrh žalobce odůvodnil tím, že se napadená ochranná známka po dni jejího zápisu do rejstříku ochranných známek v důsledku užívání jejím vlastníkem pro výrobky, pro které byla zapsána (parfémy a esence všeho druhu, tř. 3 mezinárodního třídění výrobků a služeb), stala klamavou ve vztahu k veřejnosti. Veřejnost považuje výrobky osoby zúčastněné na řízení označené touto ochrannou známkou za výrobky pocházející od žalobce, a to zejména vzhledem k dobrému jménu ochranných známek žalobce, jejichž dominantním prvkem je rovněž výraz „NIKE“.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 6. 2009 žalobcův návrh zamítl. Podle žalovaného napadená ochranná známka sama o sobě žádné klamavé údaje neobsahuje, a skutečnost, že se určité části veřejnosti při spatření výrobků označených napadenou ochrannou známkou nevybaví její vlastník, ale spíše žalobce, nepramení z užívání napadené ochranné známky jejím vlastníkem, ale spíše z rozsahu užívání ochranných známek patřících žalobci. Podmínky § 31 odst. 1 písm. c) zákona o ochranných známkách tedy nebyly splněny.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal rozklad. Uvedl, že nesouhlasí s tím, že by se klamavost označení měla posuzovat pouze na základě údajů obsažených v samotné ochranné známce bez ohledu na vztah k třetím osobám. Podle navrhovatele není pro takový výklad zákona opora z jazykového, logického ani teleologického hlediska. Označení nelze posuzovat ve vakuu bez jakékoli interference s okolním prostředím, naopak je nutné označení posoudit ve vztahu s jinými existujícími údaji. Podle žalobce zákon při posuzování klamavosti označení nevylučuje možnost jeho srovnání s označeními konkurenčními, neboť výčet skutečností, ohledně nichž může být spotřebitel klamán, je pouze demonstrativní. Případnou dodatečnou klamavost označení je třeba posuzovat mj. i v kontextu již existujících ochranných známek s přihlédnutím k faktickému stavu na trhu, přičemž v daném případě je faktickým stavem situace, kdy významná část spotřebitelské veřejnosti se mylně domnívá, že původcem výrobků opatřených napadenou ochrannou známkou je žalobce. Žalobce též upozornil na základní funkci ochranné známky, kterou je jednoznačná identifikace
Nahrávám...
Nahrávám...