Druhá novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. platná od 1. 1. 2024, resp. 1. 1. 2025

6.5.15

Druhá novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. platná od 1. 1. 2024, resp. 1. 1. 2025

Ing. Jiří Skuhra, CSc.

Nejvýznamnější změny, které jsou obsahem vyhlášky č. 274/2023 Sb., se týkají rozvolněného spodního rozhraní akceptovaných zjištění (−30 % místo −20 %), promítnutých do průměrné měrné úhrady za teplo k vytápění, a také jsou nově snahou o sepjetí volby podílu základní složky nákladů s energetickým průkazem bytového domu, a to v novém podílu této nákladové složky (místo 30–50 % úhrady na rozpětí 40–60 %, s fakultativní možností změny v rámci tohoto rozpětí bez ohledu na vazbu na energetický průkaz bytového domu).

Vazbu volby struktury individuální úhrady s energetickým průkazem domu lze označit za unikátní v rámci EU. Žádná směrnice EK ani zahraniční praxe tuto vazbu neuvádí. Východiska pro toto řešení lze obtížně ověřit vzhledem k neznámým algoritmům výpočtu mezních řešení, která ve studii zpracovanou pro MMR interpretuje. V zásadě v pojetí nové přílohy č. 6 k vyhlášce (procentní hodnota základní složky) nejde o nic podstatného, uvážíme-li, že opět není k dispozici faktografie, rozložení klasifikačních tříd bytových domů v ČR. Podle vyhlášek č. 148/2007 Sb. a č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, platných od r. 2007 do r. 2021, byla průměrná klasifikační třída bytových domů mezi D a E. Této skutečnosti by odpovídala podle písmene b) nové přílohy č. 6 vyhlášky volba základní složky na úrovni 50 %, což je nejběžnější současná volba v praxi doporučovaná ARTAV, sdružující nejvýznamnější rozúčtovaní firmy v ČR. Přisouzení energetickým úsporným bytovým domům [třída C a níže – písmeno a) v příloze č. 6] základní složku 60 % svědčí o tendenci potlačovat význam poměrové měření v těchto energeticky úsporných domech. Dodejme, že v této pozici se sníží pochybnosti o spravedlivé úhradě stanovené na základě poměrového měření (přípustná variabilita zjištění je největší). Za problematické je možno označit doporučení volby 40 % podílu základní složky [písmeno c) v příloze č. 6] tam, kde hodnota prostupu tepla, a tedy i klasifikační třída není z průkazu energetické náročnosti známa. Čím menší základní složka, tím užší variabilita přípustných měrných náměrů vůči spodní mezi úhrad a s tím spojené úvahy o spravedlivém rozúčtování.

Strukturou klasifikačních tříd bytových domů v ČR se zdůvodněním změny opět nezabývá, i když by se z toho šetření mělo vycházet.

V rámci změny pravidel pro volbu podílu základní nákladové složky se novelou uvádí, že k revizi současné praxe může dojít až od roku 2025, pokud vlastnický orgán na změnu pravidel nezareaguje do konce tohoto roku. Za podstatný fakt související se změnou je doplnění textu v § 3 odst. 1 o text "klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti budovy podle průměrného prostupu tepla podle přílohy č. 6 k této vyhlášce; takto určenou základní složku může následně snížit nebo zvýšit až o 10 procentních bodů". Není však zřejmé, zda tato fakultativní možnost má platnost v rámci rozmezí 40 % až 60 %, jak se uvádí striktně v § 3 odst. 1, nebo zda k jiné volbě může dojít i nad rámec tohoto rozpětí.

Za dílčí poměrně nevýznamnou změnu lze pokládat rozšíření možnosti vyjadřovat energetickou náročnost vytápění v GJ i kWh (bod 5 a 6 čl. 1 z novely k § 6 vyhlášky č. 264/2020 Sb.). Pro příjemce služby vytápění je na jeho úvaze, které vyjádření mu více konvenuje. 1 GJ = 277,78 kWh. Striktně vzato, teplo jako jedna ze základních fyzikálních veličin má v mezinárodní klasifikaci SI měrnou jednotku GJ. Proto za prioritu lze považovat vyjádření tepla v měrných jednotkách GJ. Dlouhodobě je v ČR přijato teplo označovat v energetické legislativě za tepelnou energii, v rozporu s mezinárodní měrovou službou, která toto slovní spojení nezná. Proto asi snaha sjednotit energetické jednotky na stejném základě. Pro srovnání, na Slovensku legislativa rozúčtování množství tepla od roku 2016 (vyhláška č. 240/2016 Z. z.) operuje výlučně s kWh jako s měrnou jednotkou tepla.

 Nahoru4. 8. 2023: PARAMETRICKÉ ZMĚNY OCENĚNÍ UŽITÍ TEPLA K VYTÁPĚNÍ

K již připravené druhé novele vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (první novela pod č. 376/2021 Sb.), se přistupuje údajně proto, aby občané byli motivováni k větším úsporám tepla v centrálně vytápěných domech.

 NahoruMěrná spotřeba tepla

Novela spočívá zaprvé v dílčí změně parametrizace limitní dolní meze stanovené měrné úhrady za teplo (nově −30 % od měrných nákladů na rozdíl od současných −20 %) v konfrontaci s vypočtenou individuální hodnotou, tedy ve prospěch zvýšení významu měřených či indikovaných údajů v bytech, a to tím, že dochází k přípustné vyšší variabilitě zjištěných dat z "dílčího měření", než tomu bylo doposud. Posun dolní meze směrem níže by měl údajně podpořit význam "dílčího měření" a uspokojit ty, kdo "více šetří". A současně, díky ponechání poměrně vysoko nastavené horní meze měrné spotřeby (200 % průměrné hodnoty), by údajně nemělo dojít k ohrožení energetickou chudobou těch domácností, které byt musejí nepřetržitě vytápět, i když v mezích standardu, jako např. rodiče s malými dětmi, nemocní, pracující v režimu home office, studenti či seniorské domácnosti.

 NahoruZákladní nákladová složka

Zadruhé je novelou vyhlášky činěn pokus údajně objektivizovat volbu základní nákladové složky v ocenění celkové dodávky tepla do domu pro účely rozúčtování do individuálních úhrad, a to s odkazem na celkovou náročnost vytápění podle energetického průkazu budovy. Tento zdánlivě odborný důvod je současně zpochybněn možností volby odklonu od příslušného doporučení podle místního ujednání až o 20 %, takže vazba základní složky na údaje energetického průkazu budovy nemá praktický význam. Klasifikační třída energetické náročnosti rozhoduje, podle novely vyhlášky, o volbě podílu základní složky nákladů. Pro daný účel mají být použity následující ukazatele z energetického průkazu budovy (viz obr. 1 a 2):

• průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy U_em, (W/m² · K);

• potřeba energie na vytápění Q_hdod, případně dílčí dodaná energie na vytápění Q_h (kWh/(m² · rok);

• primární energie z neobnovitelných zdrojů. Q_nPE.

Nastavení parametrů procentního vyjádření základní složky je novelou vyhlášky redukováno na technické hodnoty U_em – ke skupině A, B, C ve vyjádření 50 %, ke skupině D a E ve výši 40 % a pro ostatní budovy nebo pro budovy, kde nelze údaj zjistit, pak ve výši 30 %. Nastavení poměru základní a spotřební složky je tak odvozeno ve smyslu zvyšování základní složky v závislosti na zvyšování kvality energetické náročnosti budovy. Lze se věcně domnívat, že základní složka by měla být odstupňována právě opačně. Samotný návrh nestanoví ani podmínky, za kterých by měli poskytovatelé služeb navyšovat základní složku, např. při obsazenosti pod 75 % nebo počet bytů s nulovými náměry 10 % by výše základní složky vyžadovala +10 % navíc, při obsazenosti pod 50 % by výši základní složky konvenovalo +20 % navíc. Konkrétní podmínky daného domu zná nejlépe poskytovatel služby a je především jeho odpovědností poměr mezi základní a spotřební složkou nastavit adekvátně daným podmínkám.

 NahoruObr. 1 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (PENB1)

Zdroj grafického znázornění: Odůvodnění MMR k novele vyhlášky č. 269/2015 Sb. z 30.6.2023

 NahoruObr.2 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 264/2020 Sb. (PENB2):

Zdroj grafického…