Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1211

 Nahoru[Rozhodování per rollam – základní podmínky]

Komentované ustanovení stanoví základní pravidla pro takzvané hlasování per rollam, tj. mimo zasedání shromáždění.

Případy, kdy je možné rozhodovat per rollam

Odstavec 1) komentovaného ustanovení určuje dva případy, kdy je možné rozhodovat mimo zasedání shromáždění

a) ze zákona, pokud nebylo svolané shromáždění způsobilé se usnášet

b) v případech, kdy to připouští stanovy

Původně byla tato pravidla uvedena v § 1210 a do komentovaného ustanovení se přenesla novelou platnou od 1. 7. 2020.

ad a) neusnášeníschopnost shromáždění

Dle komentovaného ustanovení je možné rozhodovat mimo zasedání shromáždění vlastníků i tehdy, pokud stanovy společenství tento způsob rozhodování neupravují. K rozhodování mimo zasedání může ze zákona dojít tehdy, pokud svolané shromáždění nebylo způsobilé se usnášet. “Podmínkou tohoto postupu je, že došlo k řádnému svolání shromáždění, byl stanoven konkrétní program jednání shromáždění a toto shromáždění následně nebylo usnášeníschopné.“¹

V takovém případě může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout vlastníkům v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání.

Osobou oprávněnou svolat shromáždění je statutární orgán (výbor nebo předseda společenství) nebo v souladu s § 1207 odst. 1 vlastníci jednotek, kteří mají více než čtvrtinu hlasů (nejméně však dva).

Lhůta pro učinění návrhu

Návrh musí být učiněn ve lhůtě do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se mělo konat shromáždění, přičemž se jedná o lhůtu hmotněprávní; návrh musí být vlastníkům jednotek v takto stanovené lhůtě doručen. Maximální lhůta jednoho měsíce “je lhůtou závaznou a po jejím uplynutí již nelze využít možnosti rozhodnout mimo zasedání shromáždění.“²

Náhradní shromáždění

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že vedle práva rozhodovat per rollam je nyní v § 1210 stanovena další možnost řešení nastalé situace. Tou je rozhodování na náhradním shromáždění, které je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají alespoň 40 % všech hlasů (jedná se o nižší kvórum, než je tomu u řádného shromáždění). Pokud stanovy připouští možnost konání náhradního shromáždění, pak by měla být situace primárně řešena právě svoláním náhradního shromáždění. Teprve tehdy, pokud náhradní shromáždění nebude usnášeníschopné, mohlo by být rozhodováno mimo zasedání shromáždění postupem uvedeným v komentovaném ustanovení. Dle mého názoru však je možné upravit stanovami postup jinak, tedy tak, že se statutární orgán může rozhodnout náhradní shromáždění nesvolávat.

Výše uvedeným způsobem mohou vlastníci rozhodovat pouze o záležitostech, které měly dle pozvánky být předmětem marně svolaného zasedání shromáždění, když náležitosti návrhu jsou dále popsány v odst. 3) komentovaného ustanovení,

ad b) případy upravené ve stanovách SVJ

Komentované ustanovení dále připouští, že může být mimo zasedání rozhodováno i v případech, kdy to výslovně připouští stanovy společenství. Pokud to připustí stanovy, může být takto mimo zasedání rozhodováno o všech záležitostech, které jsou v působnosti shromáždění.

Je také na stanovách, aby určily bližší postup celého procesu, který však musí být v souladu s pravidly uvedenými v § 1211 až § 1214.

Obsah návrhu na rozhodování per rollam

Odst. 3) komentovaného ustanovení stanoví minimální náležitosti návrhu pro rozhodování vlastníků per rollam (mimo zasedání shromáždění).

Návrh musí obsahovat alespoň:

a) návrh rozhodnutí, ke kterému se mají vlastníci jednotek vyjádřit

b) podklady potřebné pro posouzení návrhu nebo údaj o tom, kde jsou tyto podklady…