Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1347

 Nahoru[Rozsah zástavního práva při zastavení hromadné věci]

"Obecná právní úprava zástavního práva je koncipována pro materii fixních zástavních práv a nehodí se k aplikaci na proměnlivé poměry takové entity, jakou představuje věc hromadná (např. obchodní závod)."¹ Z tohoto důvodu je obsažena v komentovaném ustanovení a dále v § 1348 zvláštní právní úprava týkající se rozsahu zástavního práva k hromadné věci.

Pojem hromadné věci

Pojem věci hromadné je definován v § 501 jako soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení. Jedná se vlastně o zákonnou fikci, díky které může být se souborem jinak samostatných věcí nakládáno jako s věcí jedinou. Za druh hromadné věci je též považován obchodní závod, jehož definice je obsažena v § 502.² Blíže k definici hromadné věci komentáře k § 501 a § 502.

Rozsah zástavního práva

Jednotlivé složky hromadné věci proto mohou být v průběhu času proměnlivé, aniž by se změnila podstata věci hromadné. Tuto skutečnost také reflektuje právní úprava rozsahu zástavního práva k věci hromadné, která stanoví, že se zástavní právo vztahuje na všechny jednotlivé věci, které k zastavené hromadné věci náležejí. Pokud je tedy zástavou například knihovna, vztahuje se zástavní právo na každou jednotlivou knihu z této knihovny. Jednotlivé věci jsou však předmětem zástavního práva pouze tehdy, pokud za trvání zástavního práva k hromadné věci náležejí. Pokud jednotlivá věc přestane být součástí hromadné věci (např. dojde k jejímu prodeji), pak zástavní právo k této jednotlivé věci zanikne okamžikem, kdy se tato jednotlivá věc od věci hromadné odloučí. Naopak, pokud se jiná jednotlivá věc stane součástí hromadné věci, pak se bude zástavní právo vztahovat i na tuto přibyvší věc.

Rozsah zástavního práva je tak proměnlivý; tento "proměnlivý rozsah zastavené hromadné věci se (částečně) stabilizuje až k okamžiku zahájení výkonu zástavního práva; do té doby je zástavní dlužník oprávněn nakládat s jednotlivými prvky hromadné věci a některé převádět na třetí osoby i jako nezatížené zástavním právem".³Smluvní strany se samozřejmě mohou ohledně nakládání s jednotlivými složkami dohodnout jinak, a dokonce k nim zřídit zákaz zcizení. Tím se může zástavní věřitel vyhnout "vyprázdnění" hromadné věci postupným převodem jednotlivých věcí. Praktické to bude zejména u věcí, které budou tvořit "páteř" hromadné věci, tedy u věcí, bez nichž věc ztrácí svůj charakter věci hromadné.

Vznik zástavního práva

Zástavní právo k obchodnímu závodu a movité hromadné věci vzniká zápisem do rejstříku zástav (§ 1319 odst. 2). Problém může nastat v okamžiku, kdy je součástí věci hromadné nemovitost, která se zapisuje do katastru nemovitostí, nebo jiná věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, neboť na vznik zástavního práva k takovým věcem se vztahuje zvláštní právní úprava uvedená v § 1316. Zejména je problematický výklad situace, kdy se tyto věci stanou součástí hromadné věci až po vzniku zástavního práva k věci hromadné. K této problematice existuje několik různých výkladů (viz např. komentář Beck nebo Vymazal, L. Zástavní právo v novém občanském zákoníku. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015). Přikláníme se k výkladu, že pravidlo uvedené v komentovaném ustanovením § 1347 je pravidlem speciálním a pravidlo uvedené v § 1316 se vůbec nepoužije, neboť zastavenou věcí není jednotlivá věc, ale věc hromadná. Zástavní právo k hromadné věci se tak bude automaticky vztahovat i na věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, a to také tehdy, pokud ji zástavní dlužník nabyl po vzniku zástavního práva k věci hromadné. Tento výklad ostatně odpovídá i dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3757/2009 ze dne 20. ledna 2011).

Pokud bude chtít zástavní věřitel bránit případnému vyprázdnění hromadné věci a převodu jednotlivých věcí, musí k tomu zvolit jiný právní institut (např. může být zřízen zákaz zcizení a zatížení nebo následně může v souladu s § 1353 požadovat doplnění nedostatečné jistoty).

Omezení dispozice s jednotlivými věcmi?

Na druhou stranu dispozice zástavního dlužníka s jednotlivými věcmi, které tvoří součást věci hromadné, nemusí být neomezená. Jak upozorňuje Vymazal, ale taktéž i komentář Beck, je podle nich nezbytné…