dnes je 26.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1881

15.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.6.1.1.1.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1881

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Postupitelnost pohledávky

K odst. 1

Komentované ustanovení stanoví obecnou zásadu, že postoupit lze pouze takovou pohledávku, kterou lze zcizit. Obecně platí, že postoupit je možné pouze právo ze závazkového vztahu - není tedy možné postoupit např. vlastnické právo nebo právo na ochranu osobnosti. Některá práva nelze postoupit z důvodu, že za tímto účelem zákon upravuje samostatné instituty (např. u nájmu lze nájemní právo "postoupit" formou uzavření podnájemní smlouvy, nikoliv formou smlouvy o postoupení pohledávky).

Výjimkou z uvedené zásady je případ, kdy postoupení pohledávky zakazuje dohoda mezi dlužníkem a věřitelem. Takovou dohodu dlužník a věřitel uzavírají zpravidla již při vzniku pohledávky, nicméně není vyloučeno, aby se na zákazu postoupení dohodli i později. Zákaz postoupení pohledávky se sjednává na ochranu dlužníka s cílem zabránit změně na straně věřitele pohledávky bez jeho souhlasu. V případě, že by věřitel tento smluvní zákaz porušil, je otázkou, jaké bude mít takové porušení následky. V právní teorii ohledně následku porušení smluvního zákazu zcizení pohledávky nepanuje shoda. V podstatě existují tři varianty řešení této situace:

  1. absolutní neplatnost postupní smlouvy – absolutní neplatnost smlouvy byl jako následek porušení zákazu zcizení pohledávky judikaturou přiznáván za účinnosti starého občanského zákoníku. V současné době nicméně tato judikatura již podle našeho názoru neobstojí. Absolutní neplatnost je jako následek poměrně výjimečná, a uplatní se u těch právních jednání, které se zjevně příčí veřejnému pořádku a která odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Domnívám se, že postoupení pohledávky odporující dohodě s dlužníkem takovou povahu nemá. Navíc, pokud bychom se přiklonili k závěru, že jde o neplatnost "pouze" relativní, zůstává dlužníkovi zachována námitka neplatnosti postupní smlouvy, čímž je dostatečně chráněn.
  2. relativní neplatnost postupní smlouvy – názor, že porušení zákazu postoupení pohledávky bude mít za následek toliko relativní neplatnost, je zastáván většinou odborné veřejnosti, a to zejména v případech, kdy postupník o zákazu zcizení věděl (tj. nebyl v dobré víře).
  3. obligační nároky (zejména náhrada škody) mezi dlužníkem a postupitelem, kterými platnost postupní smlouvy
Nahrávám...
Nahrávám...