Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2070

 Nahoru[Přechod práva odvolat dar pro nouzi]

Toto ustanovení taktéž navazuje na § 2068 (stejně jako § 2079), který nově zavádí možnost revokovat dar z důvodu nepříznivé sociálně finanční situace dárce, k níž došlo po poskytnutí daru. Ustanovení § 2068 nemělo v předchozím ObčZ podporu, zákon jej neobsahoval, nicméně judikaturou byl mechanismus "vděku" za poskytnutý dar postupně naznačován.

Základní zásadou darování je, že má být neodvolatelné (zásada neodvolatelnosti). Jedná se o jednání, kterým se dárce rozhodne zbavit se věci či práv ve prospěch obdarovaného. Společně o tomto jednání uzavřou smlouvu (zásada, že smlouvy zavazují), dar je dříve či později předán a zákonodárci se nejeví jako žádoucí uvádět některou ze stran kontraktu do nejistoty ohledně revokace jednání. Je však nutné zmínit dva případy, řekněme dvě krajní životní situace, které mohou v životě člověka nastat i bez většího přičinění, které umožňují dárci požadovat vrácení daru, či žádost po obdarovaném pomoc:

1. Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá prostředků ani na nutnou výživu vlastní.
2. Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá prostředků ani na nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je ze zákona povinen.

V obou případech je k revokaci daru potřeba, aby dárci po darování vznikl stav nouze v souvislosti s výživou. Nouze je definována jako nedostatek prostředků na zajištění základních a nezbytných potřeb. V prvním případě půjde o nedostatek prostředků majících sloužit k vlastnímu pokrytí nezbytných nákladů, tj. vlastní výživy, ošacení, bydlení, zdravotní péče, léků, ale i potřeb společenských, kulturních apod. V druhém případě půjde o potřebu a povinnost výživy vůči jiným osobám, např. nezletilým dětem či manželovi.

Darování mezi dárcem a obdarovaným nezřizuje žádnou vyživovací povinnost, pouze v případě, kdy by se materiální situace dárce významně zhoršila až do té míry, že by sám nebyl schopen výše uvedené potřeby pokrývat (stav hmotné nouze), může na obdarovaném své právo uplatnit. Dárce smí uplatnit buďto vrácení daru, či jeho části (tzv. krácení daru), případně také poskytnutí finančního protiplnění. V případě, že obdarovaný již dar nevlastní, nelze po něm vrácení daru požadovat. Lze ale požadovat protiplnění v obvyklé ceně daru. Obvyklá cena odpovídá ceně tržní. Míra revokace daru se tedy bude odvíjet od vyčíslení potřeby dárce k pokrytí vlastních potřeb.

Pokud nastane situace, že dárce za svého života poskytne několik darů (současně či postupně), a následně upadne do takové sociálně finanční situace, že sám nedokáže své životní potřeby pokrývat (stav nouze), je oprávněn obrátit se na obdarované a žádat po nich buď vrácení daru či finanční pomoc.

Je-li obdarovaných více, platí zásada, že dárce žádá nejprve ty, kdo byli obdarováni jako poslední, tj. jde zpět k nejbližšímu darování a obdarovaného o součinnost požádá. Pokud plnění posledního obdarovaného nepostačuje dárcovým potřebám, je dárce oprávněn obrátit se na předchozího obdarovaného, aby rozdíl v plnění doplnil on. Obdarovaný je oprávněn součinnost dárci odmítnout, pokud je sám v nouzi, pokud již dar nevlastní a…