Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 218

 Nahoru[Založení spolku, obsah stanov]

Aby mohl spolek vůbec vzniknout, musí mu nejprve předcházet tzv. založení. Spolek lze založit dvěma způsoby, a to:

• - dohodou všech zakladatelů na obsahu stanov,
• - usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku (viz § 222).

Založení spolku dohodou všech zakladatelů na obsahu stanov

Pro založení spolku postačí, aby se zakladatelé (tj. nejméně 3 osoby) shodli na obsahu stanov. Stanovy v takovém případě plní funkci zakladatelského právního jednání.

Náležitosti stanov

NOZ stanoví minimální náležitosti, které musejí obsahovat každé stanovy spolku, aby byl spolek platně založen. Jde o tyto náležitosti:

• - název a sídlo spolku – požadavky na název spolku jsou upraveny v § 132 až § 135 (obecná úprava pro všechny právnické osoby), a dále zejména v § 216 (konkrétní úprava pro spolky), kdy zákon vyžaduje, aby v názvu spolku byla obsažena slova "spolek" nebo "zapsaný spolek", nebo zkratka "z. s.". Pro spolky spolků je pak speciální úprava obsažena v § 214 odst. 2. Pro sídlo spolku neobsahuje NOZ žádnou zvláštní úpravu, použijí se tedy obecné předpisy v § 136 a § 137,
• - účel spolku – účelem spolku je vždy naplňování společného zájmu. V praxi se spolky zakládají nejčastěji za účelem podpory zájmové činnosti (myslivci, filatelisté apod.), kulturní činnosti (taneční spolky, divadelní spolky), sportovní činnosti (sportovní spolky), určité profesní činnosti (např. právnické spolky), dětské zájmové činnosti či v poslední době vznikají ženské spolky (spolky s cílem sdružovat zejména ženy a posilovat jejich postavení ve společnosti). Společný zájem může mít povahu nejen soukromého zájmu, ale i zájmu veřejného (např. ochrana zájmu cizinců, znevýhodněných lidí apod.). Spolek tedy může být založen i k veřejně prospěšnému účelu. Zakázáno je založení spolku, jehož účelem by bylo porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud by jeho účelem byla např. podpora násilí, popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti apod.,
• - práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat – rozsah práv a povinností člena spolku se mohou velmi lišit a záleží především na úpravě ve stanovách, jak vymezí obsah práv a povinností členů vůči spolku. Stanovy mohou mimo jiné upravit i různé druhy členství a vymezit pro ně (odlišně) práva a povinnosti. Blíže k tomu viz komentář k § 220,
• - určení statutárního orgánu – každý spolek musí mít svůj statutární orgán. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nesmí tím ale vzbudit klamný dojem o jejich povaze. Statutární orgán tak v praxi bývá…