Nález 69/2005 SbNU, sv.36, K ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 69

II. ÚS 629/04

K ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu

Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že soud prvního stupně splnil řádně zákonnou povinnost vyhledávací. Použil jak před vlastním ustanovením opatrovníka stěžovatelce, tak i poté dostatečně svých možností k tomu, aby relevantní skutečnosti o pobytu stěžovatelky získal. Podmínky pro ustanovení opatrovníka stěžovatelce tudíž byly ve smyslu § 29 odst. 3 občanského soudního řádu dány, což nebylo zpochybněno ani následnými tvrzeními a navrženými důkazy stěžovatelky.

Pokud byl soudem ustanoven jako opatrovník justiční čekatel, který je zaměstnán u téhož soudu, pak tento postup správným shledat nelze. Jak bylo v dřívějších rozhodnutích Ústavním soudem dovozeno, bylo především namístě zjistit, zda stěžovatelku nemůže zastupovat osoba jí příbuzná. Opatrovník je osobou, která má v řízení hájit práva a oprávněné zájmy účastníka, kterého zastupuje. Při ustanovení opatrovníka je proto třeba přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného. Nelze očekávat, že podřízený pracovník soudu jako opatrovník účastníka řízení ve věci řešené tímtéž soudem bude brojit proti postupu a rozhodnutí soudu.

Funkce opatrovníka byla vytvořena proto, aby byly do důsledku hájeny zájmy nepřítomného účastníka řízení tak, jak by takovou povinnost plnil smluvní zástupce. Pokud má účastník řízení svého zvoleného zástupce, odpovídá za jeho volbu a za jeho konkrétní kroky v řízení tento účastník sám. Pokud však opatrovníka coby zástupce účastníka řízení ustanoví soud, odpovídá za to, že opatrovník bude hájit práva a oprávněné zájmy účastníka řízení. Má přitom povinnost zprostit opatrovníka jeho funkce, pokud zjistí, že opatrovník svoji funkci v řízení buď to nevykonává fakticky vůbec (jako v posuzovaném případě), anebo zcela nedostatečně. Postup, kdy je soudem ustanoven a poté tolerován zcela nečinný opatrovník, je nepřípustným formalismem, který ve svém důsledku popírá právo nepřítomného účastníka na spravedlivé řízení.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 31. března 2005 sp. zn. II. ÚS 629/04 ve věci ústavní stížnosti J. G. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci z 16. 8. 2004 sp. zn. 29 Co 440/2004 a rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou z 22. 12. 2003 sp. zn. 5 C 249/2001, jímž bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem a nemovitosti byly přikázány do společného jmění žalobců (v řízení o ústavní stížnosti vedlejších účastníků), jimž bylo současně uloženo, aby zaplatili stěžovatelce peněžitou částku.