Osvobozené příjmy fyzických osob a oznamovací povinnost a související sankce

8.4.5

Osvobozené příjmy fyzických osob a oznamovací povinnost a související sankce

JUDr. Jarmila Gajdošíková

 NahoruZákonná povinnost

Od 1. ledna 2015 zavedlo ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP"), ve znění pozdějších předpisů prostřednictvím novely 267/2014 Sb. povinnost oznámení osvobozených příjmů fyzických osob.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5.000.000,- Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Zákonné ustanovení je nyní velmi aktuální, protože standartní lhůta pro podání daňového přiznání fyzických osob, tj. 1. 4.2016, se blíží. Povinnost učinit oznámení se totiž vztahuje i na ty, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají.

Pokud poplatník udělí plnou moc pro podání daňového přiznání daňovému poradci nebo advokátovi, je oprávněn učinit oznámení v prodloužené lhůtě, tj. do 30. 6. 2016.

Je tedy nutno rozlišovat mezi příjmy podléhajícími povinnosti podat daňové přiznání, příjmy osvobozenými od podání daňového přiznání a příjmy osvobozenými, které musejí být oznámením ohlášeny, to vše v úzkém vztahu k osobě daňového poplatníka.

Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí a z důvodu obdržení pouze osvobozených příjmů se daňové přiznání nepodává. V případě oznámení se však jedná o způsob, jak může stát zjistit výši osvobozeného příjmu, který poplatník obdržel, o kterém by se jinak stát nedověděl a evidence by se o něm nevedla.

Příjem se posuzuje jednotlivě, tedy u každého jednotlivého příjmu zvlášť, a platí pro příjmy přijaté od 1. ledna 2015. Jednotlivost/oddělenost/samostatnost v posuzování příjmu je velmi důležitá, neboť znamená, že pokud je například osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení takového příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5.000.000,- Kč posuzovat konkrétní skutkový stav, resp. co a kdy je daným příjmem. U dědictví se tak nejedná o celkovou hodnotu dědictví (po zohlednění dluhů), ale předmětem oznámení je každý jednotlivý osvobozený příjem.

Pokud je příjmem, který poplatník obdržel, splátka, posuzuje se pro oznámení vždy výše splátek (resp. jednotlivý příjem), které obdrží v jednotlivých letech.

V případě dědictví je nutné také zdůraznit, že dle § 239a DŘ se pro účely správy daní na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Řízení o pozůstalosti probíhá před soudním komisařem, tj. notářem určeným dle rozvrhu práce soudem prvního stupně. Soudní komisař má povinnost zjistit okruh dědiců a projednávaného majetku, tj. pozůstalosti. Při zjišťování obou otázek vychází primárně z údajů sdělených účastníky a dále z jemu dostupných evidencí a informací. Pozůstalost a její jednotlivé součásti se po účely řízení o pozůstalosti oceňují. Například k ocenění peněžních prostředků na účtech, ať už v cizí či naší měně, dochází na základě zprávy banky o stavu daného účtu či produktu k datu úmrtí, u nemovitých věcí jsou vypracovány znalecké posudky na určení obvyklé ceny, účastníci ale mohou předložit také posouzení osoby, která se profesně na trhu realitami pohybuje, případně obojí nahradit souhlasným prohlášením o ceně. V případě pochybností má soudní komisař právo vyžádat si relevantní doklad o zjištění ceny.

Řízení o pozůstalosti se končí usnesením, které je opatřeno doložkou právní moci poté, co uplyne lhůta k odvolání, či poté, co se účastníci práva na odvolání vzdají. Pozůstalost se nabývá k datu úmrtí zůstavitele (zpětně), čímž se úprava daňového řádu liší (viz výše).

 NahoruNáležitosti oznámení

V oznámení poplatník uvede:

• výši příjmu v korunách českých,

• popis okolností nabytí příjmu - fyzická osoba uvede způsob dosažení příjmu (např. dědění, prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě)

• datum, kdy příjem vznikl, tj. např. okamžik prodeje, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o pozůstalosti.

Oznámení nemá předepsaný tiskopis ani formulář, a protože se nejedná o daňové tvrzení, lze jej podávat jako listinu bez unifikované formy (jako tomu bývalo dříve např. u návrhů na vklad práva do katastru nemovitostí). Poplatník daně tak může formulovat oznámení dle své potřeby za předpokladu, že oznámení bude obsahovat všechny zákonem požadované údaje (viz výše).

Ministerstvo financí České republiky nicméně vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis nazvaný jako "Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP", který nad rámec oznamuje ještě zákonné ustanovení, podle kterého byl příjem osvobozen - Osvobození od daně z příjmů fyzických osob jsou uvedena v § 4, § 4a, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP, číslo rozhodnutí katastrálního úřadu.

Vzor tedy může vypadat následovně: