Plánovací smlouvy v praxi

6.2.2 Plánovací smlouvy v praxi

Mgr. Jakub Hrček

Jeden z předchozích článků se věnoval spolupráci měst a obcí s developery a tomu, za jakých podmínek se mohou města a obce s developery dohodnout na rozvoji území v souladu se zákonnými požadavky.

Toto téma bylo ještě donedávna formováno pouze rozhodovací praxí soudů, neboť zákon neupravoval podmínky, za jakých se mohou města a obce dohodnout s developery na vzájemné spolupráci.

S účinností (od 1. 1. 2021) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „nový stavební zákon nebo NSZ”), kterým byl nahrazen dosavadní stavební zákon však již existuje zákonná úprava vymezující podmínky této spolupráce a její rozsah, když nově zavádí pojem plánovacích smluv uzavíraných mezi obcemi či kraji a developery.

Je však otázkou, nakolik bude dosavadní soudní judikatura aplikovatelná i na plánovací smlouvy uzavřené v režimu nového stavebního zákona. Domnívám se však, že dosavadní soudní praxe může alespoň dílčím způsobem sloužit i nyní, především k výkladu některých ustanovení nového stavebního zákona o plánovacích smlouvách.

Dosavadní soudní praxe však vznikla jen proto, že spory ze smluv uzavíraných mezi obcemi a developery byly ve většině případů řešeny před civilními soudy. S ohledem na absenci zákonné úpravy byly tyto smlouvy považovány za tzv. inominátní (tedy nepojmenované) smlouvy ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého platí, že smluvní strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

Plánovací smlouvy jsou však dle ustanovení § 130 odst. 1 NSZ veřejnoprávními smlouvami, jejichž úprava je obsažena v zákoně č. 500/2004 Sb., spravím řádu (dále jen „správní řád nebo SŘ”).

Správní řád však rozlišuje konkrétní typy veřejnoprávních smluv, kterými jsou:

• koordinační veřejnoprávní smlouvy, tj. smlouvy uzavírané především mezi jednotlivými obcemi, organizačními složkami státu apod.,

• subordinační veřejnoprávní smlouvy, tj. smlouvy uzavírané mezi správním orgánem a fyzickou či právnickou osobou namísto vydání rozhodnutí ve správním řízení,

• veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky správního řízení týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv či povinností.

Plánovací smlouvy však nezapadají do žádné kategorie výše uvedených veřejnoprávních smluv, a to ani v případě, že by předmětem plánovací smlouvy byla změna územního plánu obce, neboť proces územního plánování není správním řízením a na…