4.5.3.1
Požadavky na plynové kotle po září 2015
doc. Ing. Vladimír Jelínek, CSc.
Nařízení komise EU č. 813/2013 počítá s termínem 26. září 2015 pro splnění požadavků na emise a ekodesign plynových spotřebičů, tedy i kotlů v bytových domech. Pro upřesnění pojmů a povinností jsme o stanovisko požádali doc. Ing. Vladimíra Jelínka, CSc. ze stavební fakulty Českého vysokého učení v Praze.
Nahoru1. Výtah z NK EU č. 813/2013 z 2. 8. 2013
Nařízení stanovuje požadavky na ekodesign "ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů" (v našem případě myšleno plynových kotlů) s působností jmenovitého tepelného výkonu pod 400 kW.
Požadavky na ekodesign s časovým diagramem pro uplatnění u plynových kotlů jsou dány kritérii pro:
Pozn.: Sezonní energetickou účinností se rozumí vážený průměr z:
- -
užitečné účinnosti při jmenovitém tepelném výkonu
- -
užitečné účinnosti při 30 %jmenovitého tepelného výkonu.
NahoruPožadavky na informace
Od 26. září 2015 mají být poskytovány informace o kotlích v rozsahu:
-
Identifikační popis a označení kotle (kondenzační, nízkoteplotní, typ B1)
-
Jmenovitý tepelný výkon
-
Užitečný tepelný výkon při vysokoteplotním režimu (otopná voda 80/60 °C)
-
Užitečný tepelný výkon při 30 % jmenovitého výkonu v nízkoteplotním režimu (vratná voda u KK 30 °C, u NTK 37 °C a u ostatních 50 °C).
Koncentrace škodlivin ve spalinách se neuvádí.
Nahoru2. Rozdělení plynových kotlů
Zjednodušené rozdělení kotlů z hlediska spalování:
-
kotle s atmosférickým hořákem s plynulou regulací provozu od 100 do 40 %
-
kotle s přetlakovým hořákem, někdy s plynulou regulací od 100 do 30 % (modulovanou).
Zjednodušené rozdělení kotlů z hlediska předání tepla spalinami do otopné vody:
-
kotle standardní (někdy vysokoteplotní podle NK EU) včetně nízkoteplotních s předáním tepla spalinami nad rosným bodem spalin,
-
kotle kondenzační s teplotami spalin pod jejich rosným bodem.
Z hlediska odvodů spalin a přívodu vzduchu je možné zjednodušeně dělit kotle na dvě skupiny:
-
kotle s přirozeným odvodem spalin (NK EU 813/2013 je nazývá jako "ohřívače B1") s otevřeným spalovacím prostorem,
-
kotle s uzavřeným spalovacím prostorem (spotřebiče v provedení C) s koncentrickým přívodem vzduchu a odvodem spalin, nejčastěji s ventilátorem, nazývané též kotle TURBO. Jako kotle TURBO jsou tedy označovány kotle se specifickým přívodem a odvodem spalin.
Nahoru3. Obecné poznámky k rozdělení kotlů
Orientačně je možno uvést, že:
-
kotle s atmosférickým (injektorovým) hořákem:
- -
mají větší přebytek vzduchu a jsou méně vhodné pro kondenzaci, ale běžně se pro kondenzaci používají
- -
mají obvykle vyšší koncentraci škodlivin ve spalinách
- -
obecně vycházejí tyto kotle jako levnější.
-
kotle s nuceným směšováním:
- -
mají menší přebytek vzduchu a jsou vhodnější pro kondenzaci spalin.
- -
mají často nižší koncentraci škodlivin
- -
při plynulé regulaci vychází i vyšší pořizovací cena
-
.kotle označované TURBO:
- -
mají nejčastěji atmosférický (injektorový) hořák
- -
mají uzavřený spalovací prostor
- -
mají ventilátor ve spalovacím hrdle (kouřovodu), kterým je zajišťován i přívod vzduchu na spalování (podtlakový spotřebič)
- -
jsou vybaveny ventilátorem, který často, zejména dříve, nepřizpůsoboval průtok spalovacího vzduchu proměnnému výkonu hořáku
- -
při nízkém výkonu, např. 30 % jmenovitého výkonu, dochází u těchto kotlů k nadprůměrnému přebytku vzduchu, tím dochází ke snížení účinnosti (NK EU 813/2013 uvádí sezonní účinnost 86 %, tedy pro vážený průměr mezi 30 % a 100 % tepelného výkonu).
-
kotle s výkonovým rozsahem 70 až 400 kW mají, jak vyplývá z formulace NK EU 813/2013, dosahovat vyšší účinnosti při 30 % výkonu (94 %) než při jmenovitém výkonu (86 %). Z toho jednoznačně vyplývá výhradní používání kondenzačních kotlů.
Nahoru4. Poznámky k účinnosti kotlů v provozních podmínkách
Účinnost kotle vychází z využití tepla v kotli, tedy z teploty odváděných spalin, která je závislá na teplotě vratné otopné vody. V provozních podmínkách je účinnost proměnná a závisí na teplotě otopné vody v soustavě, která je dána topnými křivkami. V praxi se…