4.3.5.2
Věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení v bytových domech
Mgr. Andrea Manová
Jedna z povinností, jak již bylo uvedeno, je obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu.
NahoruVěcné prostředky požární ochrany
NahoruHasicí přístroje
Hasicí přístroje jsou určeny pro začínající požár a patří mezi základní věcné prostředky požární ochrany. Mají nenahraditelnou úlohu v zárodku vzniku požáru a jsou proto určeny jako prostředky pro tzv. prvotní zásah.
Jak správně použít hasicí přístroj je naznačeno na typovém štítku (1), který kromě jiných údajů (název výrobce, všeobecné informace, typové označení, hasicí schopnost) obsahuje i piktogramy, které naznačují návod na použití a dále piktogramy informující na jakou třídu požáru je vhodný a co se s ním hasit nesmí.
Důležitým údajem o hasicím přístroji je jeho hasicí schopnost, vyznačuje se na typovém štítku hasicího přístroje písmenem a číslicí. Minimální uváděná schopnost pro využití ve smyslu současné platné legislativy je 13 A pro požáry látek v tuhém stavu, 70 B pro požáry hořlavých kapalin.
Kontrolní štítek (2), který musí být na hasicím přístroji umístěn tak, aby nepřekrýval typový štítek informuje o datumu kontroly provozuschopnosti a periodické tlakové zkoušce.
Kontrolu provozuschopnosti hasicích přístrojů je vlastník povinen zajistit nejméně 1× ročně, pokud není určeno jinak (tzn. hasicí přístroj je umístěn v agresivním nebo jinak nebezpečném prostoru).
Kontrolu provozuschopnosti provede osoba, která je oprávněná provádět kontroly na HP. Kontrola se vyznačí na HP kontrolním štítkem, kde musí být vyznačeno datum příští kontroly, datum periodické zkoušky a identifikační údaje organizace/technika, který kontrolu nebo zkoušku provedl.
Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu např. sklepní prostory, elektrorozvodné skříně, strojovna výtahu, kotelna na chodbách bytových domů apod. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru.
Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci, kde musí být zajištěny proti pádu. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou.
Životnost HP závisí na druhu HP a na prostředí, ve kterém je umístěn. Běžná životnost hasicích přístrojů je 20 let, pouze u hasicích přístrojů CO2 je životnost 40 let. Po životnosti je třeba HP nechat odborně zlikvidovat a likvidační protokoly je vlastník povinen archivovat.
NahoruPožárně bezpečnostní zařízení
PBZ dělíme na požárně bezpečnostní zařízení aktivní a pasivní. Mezi pasivní požárně bezpečnostní zařízení patří požární uzávěry, ucpávky, manžety apod. Mezi aktivní požárně bezpečnostní zařízení můžeme zahrnout hydranty, nouzové osvětlení, samočinné stabilní hasicí zařízení, elektrickou požární signalizaci, zařízení na odvod kouře a tepla.
NahoruPožární vodovody
Pro zajištění dostatečného množství vody pro hašení rozlišujeme vnější a vnitřní (včetně systémů suchovodů – nezavodněných požárních potrubí), které musí být umístěny v objektech vyšších 30 m a musí být také pravidelně kontrolovány. Kontrolují se buď pomocí zavodnění, ale více praktická je kontrola pomocí tlaku, neboť v tomto případě při netěsnosti nedojde k případnému poškození majetku.
Kontrola funkčnosti se provádí min. 1× za rok, hydranty musí být vybaveny požární hadicí a proudnicí, k hydrantům musí být zajištěn trvale volný přístup. Kontrola provozuschopnosti: měří se tlaky na výstupu, kontroluje se voda v zavodněných systémech a je nutno hydrantové systémy odkalovat. Kontrolu funkčnosti včetně vypracování revizní zprávy zajišťuje oprávněná organizace/osoba. Výstupem je protokol provozuschopnosti požárního hydrantu.
Nástěnný hydrant musí být po kontrole provozuschopnosti zaplombován (1), označen kontrolním štítkem (2). Vyhláška předepisuje označení hydrantů (3).
K požárně bezpečnostním zařízením musí být zabezpečen trvale volný přístup.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb stanoví v příloze 6 části C požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům. Je zde uvedeno, že při užívání stavby musí být udržován volný přístup k…
