dnes je 15.4.2024

Input:

Výprosa

2.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6
Výprosa

Mgr. Pavla Krejčí

Výprosu, latinsky precarium, znalo již i římské právo, a to jako takzvanou půjčku do odvolání. Výprosa byla jako právní vztah upravena již Obecným zákoníkem občanským z roku 1811, který ji však neupravoval jako samostatný smluvní typ, nýbrž byla upravena v rámci smlouvy o výpůjčce. Výprosa byla upravena i v občanském zákoníku z roku 1950. V občanském zákoníku z roku 1964 výprosa upravena nebyla vůbec. Výprosa je chápána jako zvláštní druh výpůjčky1.

Nutno podotknout, že ačkoliv výprosa nebyla v ObčZ upravena, přesto byla za smluvní vztah ve skutečnosti považována a soudy s tímto pojmem zcela běžně pracovaly (např. rozhodnutí NS 22 Cdo 3040/2007, 22 Cdo 421/2001 atd.).

Definice výprosy

Výprosa je velmi podobná výpůjčce (§ 2193 a násl. NOZ); od výpůjčky se však liší tím, že při výprose není dohodnuta:

  • doba, po kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc užívat,

  • účel, ke kterému může výprosník věc užívat; výprosník užívá věc způsobem přiměřeným její povaze.

Výprosa vzniká na základě reálné smlouvy, tj. k jejímu uzavření dojde až okamžikem odevzdání věci do užívání výprosníkovi. “Výprosa může vzniknout pouze ohledně věci, která existuje. Pouze takovou věc je možné přenechat. Skutečnost, že předmětem smlouvy má být věc, která ještě neexistuje, nebrání ale platnosti závazku, je-li dostatečně určena, je však zřejmé, že k jejímu přenechání, a tedy i k uzavření smlouvy o výprose, může dojít až poté, co vznikne.“2

Stejně jako výpůjčka je výprosa poskytována bezúplatně. To se však nevztahuje na případné náklady spojené s užíváním věci či jejím provozem.

Předmětem výprosy musí být vždy nezuživatelná věc, která ovšem může být určena jak individuálně, tak i druhově. Předmětem výprosy může být i nemovitost.

Vlastnictví k předmětu výpůjčky

Ten, kdo vystupuje na straně půjčitele, je většinou vlastník věci. Půjčitel však v zásadě nemusí být vlastníkem předmětu výprosy; postačí, pokud půjčitel má oprávnění s věcí nakládat – například ji má ve výpůjčce od vlastníka věci a vlastník věci je s užíváním věci jinou osobou srozuměn.

Vrácení předmětu výprosy

Půjčitel je oprávněn požadovat vrácení předmětu výprosy kdykoliv, a to bez ohledu na zájmy výprosníka. To je také jedním ze základních rozdílů od výpůjčky.

Pokud je na základě výprosy užívána nemovitost, je výprosník povinen nemovitost ihned vyklidit nebo zanechat jejího užívání (např. chůze po pozemku). V případě, že je na základě výprosy užívána věc movitá, musí výprosník v případě, že je tato movitá věc v jeho držení, movitou věc na základě žádosti půjčitele ihned vydat.

Vydání věci a vyklizení

V případě, že výprosník nevrátí půjčiteli předmět výprosy, pak je možné žalovat na vydání věci. U nemovitosti pak především na její vyklizení.

Od okamžiku, kdy půjčitel požádá o vrácení věci výprosníka nebo požádá o to, aby výprosník věc neužíval, a výprosník věc nevrátí nebo nezanechá užívání věci, je jednání výprosníka protiprávní a mezi oběma stranami vzniká vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Výprosník pak bude muset vydat půjčiteli to, oč se obohatil takovým neoprávněným užíváním věci.

Ohled na zájmy půjčitele

Půjčitel se při svém požadavku na vrácení předmětu výprosy nemusí ohlížet na zájmy výprosníka. Jinak je tomu však u výprosníka, který sice může vrátit věc půjčiteli kdykoliv, ale musí přitom dbát zájmů půjčitele. Věc tak nemůže vrátit v době, kdy by tím půjčiteli způsobil obtíže. Učinit by tak mohl jedině tehdy, pokud by i přes způsobené obtíže půjčitel s vrácením věci souhlasil. Jako obtíž spojenou s vrácením předmětu výprosy si lze například představit situaci, kdy by půjčitel nechal výprosníka na základě výprosy užívat bytovou

Nahrávám...
Nahrávám...