5.6.8
Změny v ocenění energetických služeb letos a v následném období
Ing. Jiří Skuhra, CSc.
Rozruch související s nedávnými změnami v unijním právu a s jejich dopadem do domácího prostředí není úplně na místě, nic zvláštního a podstatného se schválením dílčích změn v evropských směrnicích nestalo.
NahoruSoučasnost a historie
Směrnice o energetické náročnosti budov - 2010/31/EU a energetické účinnosti 2012/27 EU + 2018/844 a 2018/2002 (kterými se mění obě předchozí směrnice) lze přiřadit k doporučením a prohlášením s věcnou problematikou vytápění - Doporučení Rady č. 76/493/EEC ze 4. května 1976 k racionalizaci užití energie v otopných systémech stávajících budov, Doporučení Rady č. 77/712/EEC z 25. října 1977 k regulaci vytápění, přípravě teplé užitkové vody a měření tepla v nových budovách, Prohlášení Rady z 9. června 1980, týkající se nových směrů Společenství zaměřených do oblasti úspor energie a Prohlášení Rady z 15. ledna 1985 ke zdokonalení úsporných programů v členských státech. Odraz v zákonech ČR našla po vstupu do EU směrnice 2002/91/EC Energy performance of buildings - Energetická náročnost budov, která byla jedním z podkladů pro novelizaci zákona č. 406/2000 Sb., a následně i směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti a o energetických službách, nahrazující směrnici s obdobným zaměřením – 93/76/EHS. Od tohoto období se vedou nesmiřitelné diskuse o tom, do jaké míry jsou české právní předpisy konformní s evropským právem, a nic se na těchto diskusích nezměnilo ani po vydání dvou výše zmíněných směrnic a jejich novel.
NahoruNázvosloví
Ve vztahu k energetickým službám v širším pojetí (nacházející odraz v energetické náročnosti budov) a službám v užším pojetí (v souvislosti s energetickou účinností v budově) dochází konečně k jednoznačnému vymezení některých pojmů. Směrnice o energetické účinnosti mj. objasňuje, že by se práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování či o spotřebě měla vztahovat na spotřebitele vytápění ("heating"), chlazení ("cooling") nebo teplé užitkové vody ("hot domestic water") dodávaných z ústředního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Dosud obvyklou definici pojmu "konečný zákazník" ("final customer") lze nadále chápat tak, že se týká pouze fyzické nebo právnické osoby nakupující energii na základě přímé, individuální smlouvy s dodavatelem energie. Pro účely příslušných ustanovení novel směrnic je zaveden pojem "konečný uživatel" ("final user"), odkazuje na širší skupinu spotřebitelů a vedle konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou užitkovou vodu pro vlastní konečnou potřebu zahrnuje i uživatele jednotlivých bytových budov s více bytovými jednotkami ("multi apartment") nebo uživatele víceúčelových budov ("multi purpuse"), jsou-li části těchto budov - jednotky ("units") - zásobovány z ústředního zdroje a pokud současně jejich uživatelé nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie. Pojem "dílčí měření" ("sub metering") odkazuje na měření spotřeby ("measuring consumption") v jednotlivých jednotkách ("individual units") zmíněných ("multi apartment" and "multi purpose") budov s cílem ocenit individuální podíl na ceně služby.
NahoruOdraz požadavků unijního práva
Nově vymezená ustanovení obou směrnic rozšiřují zejména původně platná ustanovení o náležitosti směrem ke konečnému užití tepla k vytápění, chlazení a teplé vody. V porovnání se současnou domácí praxí nejde o zásadní změny, které by vyvolaly změny v příslušných právních energetických předpisech ČR a v pojetí práva ve vztahu ke službám. Přesto jsou za "novinky" označovány požadavky na funkční způsobilost měřičů tepla (kalorimetrů), rozdělovačů topných nákladů, vodoměrů a soustav měření teplé vody z hlediska schopnosti dálkového odečtu. Instalace těchto měřidel a technických pomůcek k účelu ocenění služeb funkci dálkového mají ve své výbavě, a proto termín 25. 10. 2020 pro nové instalace a termín 31. 12. 2026 pro všechny instalace nemají praktický dopad.
K restrukturalizaci trhu se stanovenými měřidly a technickými pomůckami k rozdělování nákladů však může dojít v souvislosti s požadavkem na jejich častější odečty během zúčtovacího období – dvakrát, čtyřikrát nebo dvanáctkrát během kalendářního roku. Tam, kde dochází k externímu využití "rozúčtovacích operací", vstoupí do úvahy ekonomické hledisko na bilanci ceny za tyto služby. Je rovněž otázkou, zda častější aktivace přenosu dat nepovede u některých technických pomůcek používaných k odečtu dat k jejich častější výměně než doposud (např. z důvodů zkrácení životnosti zdrojů energií pro jejich funkci). Povinnost registrace dodávky tepla a teplé vody v místě jejich konečného užití je plošně stanovena v ČR od roku 2015, a to…
