7.8.2
Zrušení družstva a vstup do likvidace
Mgr. Pavla Krejčí
Základním předpokladem pro zahájení procesu likvidace většinou je, že členská schůze družstva rozhodne o zrušení družstva a o vstupu do likvidace (§ 656 ZOK). Žádný jiný orgán nemůže o zrušení družstva a jeho vstupu do dobrovolné likvidace rozhodnout. Ke zrušení družstva však může dojít nejenom rozhodnutím členské schůze, ale také ze zákona, a to v případě, že je družstvo založeno za účelem naplnění určitého konkrétního účelu nebo na dobu určitou. Takové omezení existence družstva musí vyplývat ze stanov družstva. Pokud tedy bude ve stanovách například uvedeno, že družstvo je založeno do doby, než dojde k převodu poslední jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena takového družstva, pak družstvo vstupuje do likvidace ze zákona, aniž by o tom musela rozhodovat členská schůze. Rozhodně doporučuji takovou úpravu do stanov v případě bytového družstva zanést, protože ušetří nemalé finanční prostředky za sepis notářského zápisu.
NahoruKvalifikovaná většina
Rozhodnutí členské schůze o zrušení družstva s likvidací musí být přijato v souladu s § 646 ZOK v návaznosti na § 650 odst. 2 ZOK kvalifikovanou většinou členů přítomných na členské schůzi; tedy alespoň dvěma třetinami členů přítomných na členské schůzi družstva, když členská schůze je v takovém případě usnášeníschopná pouze tehdy, pokud jsou na ni přítomny alespoň dvě třetiny všech členů družstva.
NahoruPočet hlasů člena
Právo hlasovat na členské schůzi družstva mají všichni členové bytového družstva (§ 649 ZOK). V bytovém družstvu pak má obecně každý člen na členské schůzi vždy pouze jeden hlas (§ 755 odst. 1 ZOK). Stanovy bytového družstva však mohou určit, že členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, disponují na členské schůzi vyšším počtem hlasů. Tato výjimka však neplatí právě pro hlasování na členské schůzi, která rozhoduje o zrušení družstva s likvidací, neboť zde je třeba aplikovat obecnou právní úpravu uvedenou v § 650 odst. 2 ZOK, která stanoví, že v případě hlasování členské schůze o zrušení družstva s likvidací má každý člen pouze jeden hlas. Toto pravidlo je kogentní a stanovy jej proto nemohou nikterak modifikovat. Je tomu tak proto, že se jedná o tak závažné zásahy “do (majetkových) poměrů družstva, že je nezbytné, aby každý člen družstva měl stejnou možnost ovlivnit přijetí“ takového rozhodnutí.
NahoruSvolání členské schůze
Samozřejmým předpokladem řádného konání členské schůze je její svolání v souladu se stanovami družstva a v souladu se zákonem (§ 636 ZOK). Členská schůze se svolává nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze, a to pozvánkou, kterou musí družstvo uveřejnit na svých internetových stránkách a současně ji zaslat členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky na internetových stránkách družstva se považuje pozvánka za doručenou. Na internetových stránkách družstva pak musí být pozvánka uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze.
NahoruObsah pozvánky
Pozvánka musí obsahovat:
a) firmu a sídlo družstva
b) místo a dobu zahájení členské schůze
c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze
d) program členské schůze, když v programu by mělo být uvedeno, že členská schůze se svolává za účelem rozhodnutí o zrušení družstva s likvidací a většinou též i za účelem volby likvidátora družstva (a stanovení jeho odměny)
e) místo, kde se člen může seznámit s poklady k rozhodnutí členské schůze, pokud takové existují a nejsou přiloženy k pozvánce
Tvorbě pozvánky je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Na členské schůzi lze totiž projednat pouze záležitosti, které jsou v pozvánce uvedeny jako bod na programu jednání členské schůze. Případné doplnění programu je možné pouze za dodržení pravidel uvedených v § 643 ZOK, tedy se souhlasem všech členů družstva. Pokud by tedy bylo na pozvánce uvedeno, že členská schůze bude rozhodovat pouze o zrušení družstva s likvidací a nikoliv již o volbě likvidátora družstva, pak není možné o volbě likvidátora platně hlasovat (pokud nebude program doplněn za podmínek uvedených v § 643 ZOK). Podobně tomu bude s odměnou likvidátora.
O rozhodnutí členské schůze o zrušení družstva s likvidací musí být pořízen notářský zápis (§ 659 odst. 2 ZOK). Notářský zápis je vyžadován z důvodů zabezpečení vyšší jistoty členů, neboť rozhodnutí o zrušení družstva a jeho vstupu do likvidace je považováno za velmi závažný zásah do práv člena.
NahoruVolba likvidátora
Členská schůze by též měla zvolit osobu likvidátora (§ 656 písmeno r) ZOK) a případně též určit jeho odměnu. K volbě likvidátora a určení jeho odměny již není vyžadována kvalifikovaná většina hlasů členů družstva, ale postačí nadpoloviční většina hlasů členů přítomných na členské schůzi. Členská schůze je pak schopna se usnášet za účelem rozhodování o těchto záležitostech, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu hlasů (pokud stanovy nebudou vyžadovat vyšší počet či vyšší kvórum) (§ 644 ZOK). Likvidátor pak může být zvolen i na náhradní členské schůzi, která je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů družstva, pokud stanovy neurčí něco jiného (§ 648 ZOK). Stejně tak může náhradní členská schůze rozhodnout o výši odměny likvidátora.
Likvidátor se ujímá své funkce ihned po svém zvolení, pokud není určen jiný termín. Tímto okamžikem na něj přechází působnost statutárního orgánu (§ 193 NOZ).
NahoruOsoba likvidátora
Likvidátor je osoba, která je odpovědná za průběh likvidace družstva. "Úkolem likvidátora je při dodržení veškerých zákonných postupů zajistit optimální časový průběh likvidace, a přitom dosáhnout uspokojivého vyrovnání majetkových vztahů družstva s dosažením co možná nejvyššího likvidačního zůstatku a zajištění všech náležitostí nezbytných k provedení výmazu družstva a zániku družstva vůbec jako právní entity vůbec."
Likvidátorem může být pouze osoba, která je způsobilá být členem představenstva družstva, tj. musí se jednat o osobu, která je plně svéprávná, bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona a nesmí u ní nastat skutečnosti, které by byly překážkou provozování živnosti nebo výkonu funkce. Dle našeho názoru však nemusí likvidátor v daném případě splňovat podmínku, že by byl členem družstva, kterou pro členy statutárního orgánu určuje § 630 ZOK; družstvo tak může vybírat likvidátora i mimo řady svých členů a najmout si profesionálního likvidátora (např. advokáta). Likvidátorem může být zvolena i osoba, která dosud zastávala funkci člena představenstva družstva (byla předsedou malého družstva).
Likvidátorem družstva může pak být zvolena i osoba právnická. V takovém případě platí pravidla uvedená v § 154 NOZ, že právnická osoba, která vykonává funkci likvidátora, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala. Pokud žádná fyzická osoba tímto způsobem zmocněna není, pak platí, že bude právnickou osobu zastupovat člen jejího statutárního orgánu.
Likvidátor je povinen vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tedy takzvaně s péčí řádného hospodáře. Na likvidátora se (stejně jako na členy představenstva) vztahuje § 51 ZOK, dle kterého platí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu družstva; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Při posouzení, zda likvidátor bude jednat s řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, pokud by byla ve stejném postavení jako likvidátor. Likvidátor, který poruší péči řádného hospodáře je povinen vydat družstvu prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Pokud pak vznikla družstvu újma, je povinen ji likvidátor vypořádat. K právním jednáním, které by omezovaly odpovědnost likvidátora se nepřihlíží. Družstvo se proto s likvidátorem nemůže předem dohodnout například na omezení výše náhrady škody, kterou by byl povinen likvidátor družstvu maximálně uhradit.
NahoruSmlouva o výkonu funkce
Pro likvidátora platí ustanovení § 59 ZOK a násl., které se vztahují na smlouvu o výkonu funkce, když vztah k družstvu se bude řídit především ustanoveními smlouvy o příkazu. Mezi družstvem a likvidátorem může být uzavřena písemná smlouva o výkonu funkce, která určí podrobnosti výkonu funkce likvidátora. Písemná forma smlouvy však není obligatorní a mezi družstvem a likvidátorem může být uzavřena i smlouva ústní.
NahoruOdměna likvidátora
Odměnu likvidátora schvaluje členská schůze družstva. Smlouva o výkonu funkce by měla ve vztahu k odměně likvidátora obsahovat následující údaje:
a) vymezení všech složek odměn, která budou likvidátorovi náležet (včetně případného věcného plnění a úhrad do systému penzijního připojištění a dalšího plnění)
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud budou přiznány
Jiné plnění ve prospěch likvidátora, lze poskytnout pouze se souhlasem členské schůze a s vyjádřením kontrolní komise (pokud její funkci neplní členská schůze). Pokud by nebylo ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno odměňování vůbec, pak platí, že výkon funkce likvidátora je bezplatný.
Členská schůze je též oprávněna rozhodnout o tom, zda bude likvidátorovi poskytnuta záloha na odměnu, respektive kdy bude likvidátorovi odměna vyplacena. Odměna tak může být likvidátorovi poskytována jako měsíční, roční či jednorázová. Je zde dána poměrně široká smluvní volnost.
Pokud by nebyla odměna likvidátora stanovena z důvodů na straně družstva (např. se nesejde členská schůze), pak platí, že bude družstvo povinno uhradit likvidátorovi odměnu ve výši obvyklé k okamžiku, kdy funkce likvidátorovi vznikla.
Pokud byl likvidátor do své funkce jmenován soudem, pak odměnu likvidátora určuje soud. Výše odměny likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013, Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Základem odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace, když odměna je určena procentuálně (§ 6 výše uvedeného nařízení). Pokud hradí odměnu likvidátora stát, pak ji uhradí pouze v tom rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.
NahoruPostup, pokud není likvidátor zvolen členskou schůzí
Likvidátor však nemusí…
