Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 75

 Nahoru[Prohlášení za mrtvého účastníka události, při níž byl v ohrožení větší počet osob]

Komentované ustanovení dopadá na případy, kdy se člověk stal nezvěstným jako účastník události, při níž byl v ohrožení větší počet osob, a umožňuje, aby takový člověk byl prohlášen za mrtvého ve zkrácené ochranné době. Právě s ohledem na zkrácení ochranné doby zákon stanovuje poměrně přísné podmínky, za nichž se tak může stát.

Podmínky pro využití zkrácené doby

Podmínky, aby byl člověk prohlášen za mrtvého podle tohoto ustanovení:

1. muselo dojít k události, při níž došlo k ohrožení života,
2. člověk se musel takové události zúčastnit a následně se stát nezvěstným,
3. v důsledku události byl v ohrožení života větší počet osob,
4. objevila se zpráva, z níž lze usuzovat, že člověk byl naživu v průběhu události, při níž došlo k ohrožení jeho života a života většího počtu osob,
5. došlo k uplynutí zkrácené ochranné doby tří let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že člověk, který má být prohlášen za nezvěstného, je ještě naživu.

Naopak podmínkou není, aby byl člověk po události, při níž došlo k ohrožení života, prohlášen za nezvěstného ve smyslu § 66. Prohlášení za nezvěstného však aplikaci komentovaného ustanovení nebrání (blíže § 72).

Soud musí v rámci rozhodnutí zjišťovat, že jsou naplněny všechny výše uvedené podmínky. Nepostačí tedy, že bude prokázáno, že došlo k určité události, v jejímž důsledku byl ohrožen život většího počtu osob, ale je třeba prokázat, že je jisté, že člověk byl takové události účasten (např. je jisté, že v místech, kde horolezec s výpravou zrovna lezl, spadla lavina).

Větší počet osob

Při výkladu pojmu "větší počet osob" lze vycházet z dosavadní praxe Nejvyššího soudu ve vztahu k definici naplnění znaků trestného činu obecného ohrožení, kdy soud došel k závěru, že větším počtem osob je třeba rozumět nejméně sedm osob (Usnesení Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 7 To 55/81 ze dne 18. 1. 1982, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek – "Vydáním lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví ve smyslu znaků trestného činu obecného ohrožení podle § 179 odst. 1 tr. zák. se rozumí takové ohrožení nejméně sedmi osob."). Pokud by nebyl při události ohrožen život většího počtu osob, ale například pouze osob dvou, nelze využít při prohlášení za mrtvého zkrácené ochranné doby.

To však neznamená, že by při události muselo dojít ke smrti většího počtu osob; pro naplnění podmínek komentovaného ustanovení postačí, pokud je větší počet osob v ohrožení života ("musí se tedy nacházet tam, kam dosahují nebezpečné události takovým způsobem, že ohrožují životy osob"¹), ale tyto osoby mohou událost přežít; teoreticky jediným, kdo událost nepřežil, může být nezvěstný.

Domněnka smrti x důkaz smrti

Událost musí dosahovat takového stupně nebezpečí, že při ní bylo přímo ohroženo na životě větší množství osob. Zde je třeba zdůraznit rozdíl mezi prohlášením za mrtvého podle komentovaného ustanovení a prohlášením za mrtvého podle § 26. Pro využití prohlášení za mrtvého podle § 26 odst. 2, jímž se podává důkaz smrti, nesmí být vůbec pochybnost o tom, že by za normálních okolností mohl člověk takovou událost přežít; musí být například spatřen těsně před výbuchem nebo jak padá do propasti v jeskyni apod. Naproti tomu…