Metodický pokyn k rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu

6.1.1

Metodický pokyn k rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu

red

 NahoruMETODICKÝ POKYN MMR K VYHLÁŠCE O ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ

Jak uplatňovat vyhlášku na rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu v domech v praxi?

Pro snazší porozumění vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, účinné od 1. ledna 2016 připravil odbor politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj  metodický pokyn , kde jsou podrobně vysvětlena jednotlivá ustanovení vyhlášky č. 269/2015 Sb. a vzory propočtů. Metodický pokyn je tedy návodem, jak vyhlášku uplatňovat v praxi.

 NahoruČasto kladené dotazy k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

V čem spočívá podstata nového způsobu rozúčtování? 

• Je nově stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky, je nově upravena výpočtová metoda při rozdílech v nákladech na vytápění.

Proč ministerstvo považovalo za nutné měnit původní systém? V podstatě se jedná o tři důvody:

• snaha lépe přizpůsobit právní úpravu rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu zákonu č. 67/2013 Sb., o službách, 

• snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel,

• snaha o úpravu spravedlivějšího způsobu rozúčtování.

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

• Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů, získaných z měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávají na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě.

Často cestujeme a byt vytápíme na minimální hodnotu. Tím ušetříme více, než povoluje vyhláška. Proč přesto musíme platit 80% průměru v domě?

• Pokud někdo překročí stanovené hranice odchylky od průměru, musí počítat s tím, že se jeho hodnota nákladů na vytápění upraví na 80% průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, pokud nebyla dodržena spodní hranice 20% resp. 200% průměrné hodnoty v případech, že byla překročena horní hranice 100%. Upravený náklad na vytápění je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a upravené hodnoty.

V čem je to spravedlivé?

• Dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní příjemci. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.

Když se celý bytový dům domluví, že bude v zimě topit jen minimálně, aby tedy i průměrná spotřeba byla minimální, co to znamená pro objekt samotný?

• Vymrzlý dům bude plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší náklady, než jaké ušetří za topení.

Proč musely být povinně instalovány měřáky na radiátorech, když se pak stejně všechno průměruje? Nebylo by smysluplnější měřit odběr tepla na patě domu?

• Tento problém není v kompetenci MMR. Řeší ho MPO v zákonu č. 318/2012 Sb. Povinnost měřit vychází i z příslušných směrnic EU.

Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

• Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – konečných spotřebitelů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového…