dnes je 5.10.2022

Input:

Nález 105/1997 SbNU, sv. 9, K možnosti vzdát se odporu proti trestnímu příkazu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 105

I. ÚS 291/96

K možnosti vzdát se odporu proti trestnímu příkazu

Nelze souhlasit s tvrzením, že proti trestnímu příkazu se nelze práva odporu vzdát, neboť i když trestní řád přímo právo vzdát se odporu neupravuje, je přípustné použít analogie s ustanovením § 250 trestního řádu, o právu oprávněné osoby vzdát se odvolání, neboť i v případě práva podat odpor jde o dispoziční právo obžalovaného učinit právní úkon v trestní věci, která se dotýká jeho osoby.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 23. září 1997 sp. zn. I. ÚS 291/96 ve věci ústavní stížnosti N.T.T. a N.B.D. proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 v trestní věci vedené pod sp. zn. 33 T 2/96 spočívajícímu v tom, že po podání odporu proti trestnímu příkazu nebylo ve věci nařízeno hlavní líčení.

I. Výrok

Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se zakazuje pokračovat v porušování práv stěžovatelů a proto se mu nařizuje věcně projednat odpor proti trestnímu příkazu sp. zn. 33 T 2/96 z 5. 1. 1996.

II. Odůvodnění

1. Ústavní stížnost směřuje proti postupu státního orgánu - Obvodního soudu pro Prahu 4, k němuž došlo dne 27. 8. 1996. Ústavní stížnost byla podána 24. 10. 1996, lhůta k podání ústavní stížnosti tedy byla zachována.

Ústavní stížnost namítá, že dále uvedeným postupem soudu došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i práva na spravedlivé projednání věci před soudem podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

K objasnění podstaty sporu uvádějí stěžovatelé toto: na navrhovatelku byla podána obžaloba podle § 150 odst. 1 tr. zákona. Na základě této obžaloby byl vydán trestní příkaz, kterým byla navrhovatelka uznána vinnou a odsouzena k peněžitému trestu, in eventum k trestu odnětí svobody a k trestu propadnutí věci. Poté navrhovatelka změnila bydliště, tuto změnu však řádně oznámila orgánům cizinecké policie. Na základě tohoto oznámení jí byl vydán nový průkaz o povolení k pobytu s novou adresou bydliště. Navzdory tomu, že soud mohl tuto skutečnost zjistit z evidence policie, vydal, poté co se nezdařil pokus o doručení trestního příkazu na starou adresu, příkaz k zatčení navrhovatelky. Navrhovatelka vycestovala do zahraničí a při zpáteční cestě byla zadržena policií, eskortována do cely předběžného zadržení a druhého dne, ve špatném psychickém stavu, neboť jí ani nebyl sdělen důvod zadržení, hladová, nevyspalá, unavená a rozrušená, byla předvedena k soudu.

Dle jejího tvrzení soudkyně, aniž by navrhovatelce umožnila záležitost vysvětlit, předala navrhovatelce obžalobu a trestní příkaz a zároveň jí sdělila, že pokud nechce, aby byla vzata do vazby, aby se vzdala odporu proti trestnímu příkazu. Navrhovatelka, v nedobrém psychickém stavu a rozrušení, s navrhovaným postupem souhlasila, a proto podepsala protokol, podle něhož se vzdává práva odporu proti trestnímu příkazu za sebe i za osoby oprávněné. Poté byla propuštěna na svobodu. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka se nevyzná v ustanoveních trestního řádu, nedovedla si vysvětlit co znamená vzdát se práva odporu i za osoby oprávněné.

Na základě této situace podala

Nahrávám...
Nahrávám...