dnes je 20.8.2022

Input:

Nález 119/2001 SbNU, sv. 23, K předmětu závazku ze smlouvy o obstarání věci

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 119

II. ÚS 474/2000

K předmětu závazku ze smlouvy o obstarání věci

Předmětem závazku obstaratele (příkazníka) je uskutečnit činnost směřující k obstarání věci nebo jinou činnost stanovenou ve smlouvě. Předmět závazku naopak nespočívá v dosažení určitého výsledku sledovaného touto činností (§ 730 odst. 2 občanského zákoníku). Věcí, která měla být podle smlouvy obstarána, byly letenky, nikoli faktická doprava na určené místo. Povinností obstaratele bylo tedy učinit řádně, v souladu se svými schopnostmi a znalostmi (§ 725 občanského zákoníku) vše, aby letenky obstaral, což učinil. Smlouva tak zanikla nikoli ze zákona nesplněním, ale naopak splněním závazku, tedy zajištěním letenek. Závěr obecných soudů, podle něhož obstaratel nesplnil smlouvu o obstarání věci, neboť se let neuskutečnil, tak je výsledkem extrémní interpretace ustanovení o příkazní smlouvě (resp. o smlouvě o obstarání věci). Vychází totiž z toho, že povinnost obstaratele byla širší než pouhé obstarání letenek.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 14. srpna 2001 sp. zn. II. ÚS 474/2000 ve věci ústavní stížnosti S. P. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 29. 5. 2000 sp. zn. 15 Co 300/2000 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih z 2. 2. 2000 sp. zn. 7 C 86/98, jimiž byla stěžovatelce uložena povinnost uhradit žalobcům 8 020 Kč s příslušenstvím.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2000 č. j. 15 Co 300/2000-61 a rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 2. 2. 2000 č. j. 7 C 86/98-42 se zrušují.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, napadla stěžovatelka (v původním řízení žalovaná) rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z 29. 5. 2000 sp. zn. 15 Co 300/2000 a Okresního soudu Plzeň-jih z 2. 2. 2000 sp. zn. 7 C 86/98, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejích práv garantovaných čl. 10 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z přiložených rozhodnutí a ze spisu Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 7 C 86/98, jejž si Ústavní soud k rozhodnutí vyžádal, bylo zjištěno následující:

Okresní soud Plzeň-jih prvním z napadených rozsudků ze dne 2. 2. 2000 č. j. 7 C 86/98-42 uložil stěžovatelce povinnost uhradit žalobcům, paní E. B. a panu R. B., částku 8 020 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 11 481 Kč. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobci a stěžovatelka uzavřeli smlouvu o obstarání věci podle § 733 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na základě které objednali u CK E. (ve vlastnictví stěžovatelky) dvě letenky na ostrov Korfu. Stěžovatelka objednávku přijala a žalobci složenkou uhradili částku 16 040 Kč. Tato cena byla stanovena za letenku pro dvě osoby na ostrov Korfu a zpět. Stěžovatelka letenky objednala u CK M. v P., která na ně vystavila fakturu za 14 762 Kč. Rozdíl mezi částkou fakturovanou CK M. a částkou zaplacenou žalobci činila provize pro CK E. Zpáteční let se ovšem neuskutečnil a žalobci se museli do České

Nahrávám...
Nahrávám...