dnes je 5.10.2022

Input:

Nález 22/1998 SbNU, sv. 10, K okruhu osob oprávněných k restituci majetku podle § 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 22

IV. ÚS 346/96

K okruhu osob oprávněných k restituci majetku podle § 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů

V § 3 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění, je upravena speciální dědická posloupnost dalších oprávněných osob, které se jimi ve stanoveném pořadí stávají v případě úmrtí nebo prohlášení za mrtvou původní oprávněné osoby, jejíž znaky jsou vymezeny v odst. 1 a 2 tohoto ustanovení, přitom z dikce návětí odstavce 4 je patrno, že jak v případě úmrtí osoby oprávněné podle § 3 odst. 1, tak i osoby oprávněné podle § 3 odst. 2, které jsou si zde postaveny na roveň, nastupuje speciální posloupnost osob uvedených v písm. a) až e) tohoto ustanovení. Bylo by v rozporu s principem rovnosti, jakkoliv text uvedený pod písm. c), d) a e) obsahuje nejen označení důvodu nástupnictví příbuzenským vztahem, ale také část vyjádřenou slovy „osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6“ (tedy v podstatě opakování znaku původní oprávněné osoby podle § 3 odst. 1), ji interpretovat jinak než tak, že v sobě zahrnuje nejen osoby, které věc, jež přešla d o vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, vlastnily, ale i ty osoby, které na tuto věc měly nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákona č. 128/1946 Sb. Opačný výklad by totiž vytvářel ničím neodůvodněnou a proto nepřípustnou nerovnost mezi skupinou dalších oprávněných osob nastupujících po původních oprávněných osobách podle § 3 odst. 1 a skupinou dalších oprávněných osob nastupujících po původních oprávněných osobách podle § 3 odst. 2, když po těchto posledně jmenovaných by jako další oprávněné osoby přicházeli v úvahu pouze závětní dědicové uvedení v písm. a) a b) posuzovaného ustanovení.

Z uvedených důvodů je třeba za ústavně konformní interpretaci napadených ustanovení považovat výklad, který hmotněprávní nárok na vydání věci v případě, že původní oprávněná osoba podle § 3 odst. 2 se nedožila účinnosti restitučního zákona, přiznává (za splnění dalších zákonných podmínek) stanovenou posloupností i jejímu manželovi a příbuzným uvedeným v písm. c), d) a e) posuzovaného ustanovení.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 12. února 1998 sp. zn. IV. ÚS 346/96 ve věci ústavní stížnosti A.B., V.B. a ing. V.B. proti rozsudkům Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 7 C 81/92 z 24. 5. 1996 a Krajského soudu v Plzni sp. zn. 12 Co 544/96 z 19. 9. 1996 o zamítnutí návrhu na restituci majetku.

I. Výrok

Rozsudky Krajského soudu v Plzni sp. zn. 12 Co 544/96 ze dne 19. 9. 1996 a Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 7 C 81/92 ze dne 24. 5. 1996 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelé se svou včas podanou ústavní stížností domáhají, s odvoláním na porušení čl. 1 a čl. 10 Ústavy, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 2 a 3, a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen

Nahrávám...
Nahrávám...