dnes je 15.4.2024

Input:

Nález 79/1997 SbNU, sv. 8, K postupu soudu ve správním soudnictví, je-li žalován namísto správního orgánu, který rozhodoval v posledním stupni, správní orgán I. stupně

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 79

II. ÚS 86/96

K postupu soudu ve správním soudnictví, je-li žalován namísto správního orgánu, který rozhodoval v posledním stupni, správní orgán I. stupně

Pro obecný soud vyplývá ze zákona povinnost zkoumat nejen zda je napadené správní rozhodnutí přezkoumatelné soudem, ale současně je jeho povinností zkoumat, kdo je v takovém postavení, že jej zákon označuje za účastníka řízení.

V případě, že kasační soud zjistil, že žalovaným nemůže být správní orgán uvedený v návrhu, neboť není orgánem, který rozhodoval v posledním stupni podle ustanovení § 250 odst. 4 občanského soudního řádu, měl postupovat per analogiam v souladu s ustanovením § 94 odst. 2 o.s.ř., tj. vydat usnesení, kterým by přibral příslušný správní orgán do řízení jako jeho účastníka. Je věcí soudu, aby k těmto náležitostem přihlížel kdykoli v průběhu řízení.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 18. června 1997 sp. zn. II. ÚS 86/96 ve věci ústavní stížnosti P. S. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 1. 2. 1996 sp. zn. 22 Ca 645/95 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 2. 1996 sp. zn. 22 Ca 645/95 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Včas, byť nekvalifikovaně podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 645/95 ze dne 1. 2. 1996. Stížnost doplnil dne 22. 4. 1996 plnou mocí advokáta, o jehož ustanovení pro nemajetnost požádal Českou advokátní komoru v Praze.

Předmětem ústavní stížnosti je skutečnost, že Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 1. 2. 1996 sp. zn. 22 Ca 645/95 řízení zastavil a neposkytnutím soudní ochrany porušil práva stěžovatele uvedená v ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Bez zkoumání hmotněprávní podstaty sporu dosavadní procesní průběh řízení lze shrnout takto:

Rozhodnutím Úřadu práce v Ostravě ze dne 10. 3. 1995 zn. UPO 01/ZP01/95/001385/03/st/V byl stěžovatel vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání a bylo mu odejmuto poskytování hmotného zabezpečení z důvodu úmyslného maření součinnosti s Úřadem práce v Ostravě při zprostředkování zaměstnání. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí tohoto správního orgánu se stěžovatel řádně a včas odvolal k Ministerstvu práce a sociálních věcí, které svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 1995 sp. zn. 44/601/13028/7. 4. 95 odvolání zamítlo a rozhodnutí Úřadu práce v Ostravě potvrdilo.

Dne 12. 6. 1995 se stěžovatel obrátil na Okresní soud v Ostravě s návrhem na přezkum správního rozhodnutí. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 1995 sp. zn. 31 C 184/95 byl stěžovatel (tehdy žalobce) vyzván k opravení a doplnění neúplného podání. Stěžovatel své podání doplnil návrhem ze dne 25. 8. 1995 a okresní soud usnesením ze dne 30. 8. 1995 sp. zn. 31 C 184/95 rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému.

Krajský soud v Ostravě usnesením čj. 22 Ca 645/95-10 ze dne 8. 11. 1995 vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení

Nahrávám...
Nahrávám...